Hlavní menu
Užitečné informace
Komunikace
Informace o webu
» Židovskou stopou
- Smyslem naší snahy je vytvořit co nejpodrobnější mapu židovských památek a zajímavostí v ČR a na Slovensku.
- Budeme rádi, pokud se na tvorbě tohoto seznamu budete podílet i Vy, návštěvníci našich stránek. Máte možnost vkládat fotky, texty a komentáře, mapky, GPS souřadnice, recepty na košer výrobky a jiné údaje.
- Po kliknutí na mapu u jednotlivých tipů se Vám zobrazí celá mapa České i Slovenské republiky se všemi židovskými památkami, studánkami a tipy na výlet. Jednotlivé druhy jsou barevně odlišeny.
Přidat nový záznam - klikněte pro zobrazení
Přispívat mohou pouze registrovaní uživatelé.
Prosím přihlašte se, nebo se zaregistrujte.
Boskovice - židovský hřbitov, synagoga
Dnešní Boskovický židovský hřbitov se nalézá na jihozápadním okraji města, asi 500 m od náměstí, v poměrně příkrém svahu se sklonem k severozápadu pod zámeckou oborou, na kopci, jenž se nejméně od 16. století nazývá Srák či Sráček. Jedná se tady o typické situování židovského hřbitova "na kopci za městem" tak, aby se na něj tehdejší občané nemuseli dívat. Na ploše hřbitova se nalézá kolem dvou a půl tisíce kamenných náhrobků. Nejstarší zjištěný náhrobek pochází z r. 1640
Celková rozloha hřbitova 14 528 metrů čtverečních řadí boskovický hřbitov mezi nejrozsáhlejší žid. hřbitovy v našich zemích.
Hřbitov je téměř po celém obvodě ohrazen zdí, původně kamennou z místního materiálu- opuky, jež byla v souvislosti s posledním rozšiřováním areálu na počátku století opravena a doplněna cihelnou zdí se zpevňujícími pilířky. Na několika místech zídky můžeme ještě dnes spatřit zazděné, nevelké, kamenné desky s hebrejským označením sekcí hřbitova (a arabskou číslicí). hřbitov je památkově chráněn, přičemž společně se hřbitovy v Mikulově, Holešově a Třebíči je na Moravě pro své hodnoty ceněn nejvýše. Svou starobylostí se řadí k unikátním památkám svého druhu u nás.
Synagoga - dominantní stavbou ghetta je Synagoga postavená v roce 1638. V polovině 19. století byla stavebně upravena do dnešní podoby.
GPS: 49.485071, 16.649085
Krásná Lípa - židovský hřbitov - přehrada Rovná
Ve stráni nad přehradou Rovná u bývalé obce Krásná Lípa leží malý kouzelný židovský hřbitůvek. Jako zázrakem unikl kompletnímu zničení během let vojenského újezdu i let pozdějších. Z obce zbyly jen rozvaliny a postupně celá zarostla suťovým lesem.
GPS: 50.097233, 12.645713
Židovský hřbitov Úbočí – Dolní Žandov
9 km jižně od Kynšperka n.O, situovaný jižně za Hradním rybníkem a zbytkem hradu Boršengrýn.
V obci se nacházela židovská synagoga z let 1887 – 1889, která byla zbořena r. 1960. Židovský hřbitov byl založen ve středověku, dnešní podoba i většina náhrobků pochází z 19. století.
Nejstarší zmínka o hřbitově je z r.1837, ale bude ještě starší. Židovská náboženská obec v Úbočí byla zrušena v r.1897 a poslední žid.rodiny se odstěhovaly krátce po r.1918. Dům kde stávala modlitebna byl zbořen v r.1960. 2.) zřejmě se jedná o židovský hřbitov společný pro židovské náboženské obce z Malé Šitboře a Milíkova (Klein Schüttüber, Miltigau, cca 6 km jižně od Kynšperka), dochované náhrobky mají být všechny až z 19.století. Hřbitov asi bude starší, neboť židovské náboženské obece v obou lokalitách existovaly již v r.1724. V M.Šitboři stávala synagoga, po požáru v r.1914 již nebyla obnovena a zbytky byly zbořeny. (info: http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1444201)
Foto: http://www.klubpratel.estranky.cz/fotoalbum/dolni-zandov-a-okoli/uboci/500
GPS: 50.025112, 12.561444
Židovský hřbitov – Drmoul – Panský vrch
Drmoulský židovský hřbitov se nachází uprostřed lesa, ve výšce 600 metrů na svahu Panského vrchu asi 1 km od obce Drmoul a jde o velice cenný lesní hřbitov s náhrobky barokního a klasického typu.
Osudy Židů v této obci i v kraji byly pohnuté. Židé byli v minulosti vyčleněni ze společnosti jako cizí prvek. Plánská hraběnka hledala cestu jak se zbavit zdejší staré židovské obce. Lstí vylákala v roce 1683 Židy z Plané za město a nato vyhlásila přísný zákaz jejich vstupu do Plané na věčné časy. Nakonec nalezli plánští Židé útočiště v Chodové Plané a v Drmoulu, kde rozšířili místní židovské menšiny. Zdejší páni Haimhausenové byli snášenlivější, ale i vypočítaví. Dovolili Židům stavbu nové synagogy 1901 – 1903 a školy, ale vybírali od nich vysoké poplatky za domy, osoby, školné
V říjnu 1938 drmoulští Židé kvapně opouštějí své domovy, majíce ještě v živé paměti Lessingovu vraždu v Mariánských Lázních (r. 1933). Své domovy opouštěli navždy po Křišťálové noci 10. 11. 1938, kdy byla místní synagoga vypálena místními fanatiky a pokáceny pomníky na židovském hřbitově na Panském vrchu. Tím se uzavírá staletá neklidná historie židovské menšiny obce v Drmoulu. Po válce se nevrátil ani jediný.
Podle dobových záznamů bylo v roce 1947 na hřbitově 23 řad po 30 náhrobcích (celkem 690 náhrobků), výhradně typu stély. K obnově poničeného židovského hřbitova došlo až po roce 1989. Historicky cenné jsou především starší náhrobky barokního a klasicistního typu, které jsou zdobené ornamenty
info - http://www.mariansko-lazensko.cz/html/zidovsky_hrbitov.htm
Prešov - židovské múzeum
Prešovské židovské múzeum vzniklo v r. 1928 ako prvé svojho druhu na Slovensku. Najväčší podiel na jeho budovaní a zhromažďovaní zbierok mal predseda geologickej obce Ing. Eugen Bárkány a dr. Teodor Austerlitz, syn slávneho prešovského rabína. Vďaka nim sa podarilo získať asi 300 predmetov pochádzajúcich zo Slovenska, početné dary zo zahraničia a i. Získali aj zodpovedajúce priestory v tzv. vodnej bašte Kumšt, kde múzeum začalo pôsobiť v r.1931. Počas vojny bola jeho činnosť zastavená a po vojne o jej obnovenie nebol záujem, pričom zbierky začínali chátrať. Preto E. Bárkány sprostredkoval ich uloženie v Štátnom židovskom múzeu v Prahe, kde sa nachádzali až do rozpadu Česko-slovenska. Zbierka sa na Slovensko vrátila v apríli 1993. Už 25. novembra 1993 bola časť zbierky sprístupnená verejnosti ako Stála expozícia judaík inštalovaná v prešovskej ortodoxnej synagóge.
Synagóga – súčasť komplexu židovských komunálnych inštitúciíOrtodoxná synagóga, postavená v roku 1898 stavebnou firmou Kollacsek a Wirth, je dvojpodlažná budova bez veží. Pomerne strohé neorománsko-maurské fasády skrývajú doslova poklad synagogálnej architektúry. Bohato zdobené interiéry s plne zachovaným inventárom patria k najatraktívnejším židovským pamiatkam na Slovensku. Stavba sa dodnes využíva ako modlitebňa. Na ženskej galérii je inštalovaná tzv. Barkányova zbierka judaík - expozícia Múzea židovskej kultúry. Synagóga je súčasťou hodnotného komplexu židovských komunálnych inštitúcií (modlitebňa, chéder – židovská škola, rabinát, rituálny bitúnok), ktorý od osemdesiatych rokov 19. storočia budovala Ortodoxná obec v priestore za mestskými hradbami.
Švermova 32, 080 01 Prešov
Ut,St/Tu,We 11.00 - 15.00
Št,Pi/Th,Fr 9.00 - 13.00
Ne/Su 14.00 - 17.00
GPS: 49.003027, 21.245710
Bratislava - Múzeum židovskej kultúry
Slovenské národné múzeum
Múzeum židovskej kultúry je súčasťou Slovenského národného múzea. Začalo sa formovať na pôde Historického múzea SNM, ako Oddelenie židovskej kultúry, v roku 1991. V roku 1994 sa stalo samostatnou špecializovanou jednotkou SNM. Pracoviská múzea sa nachádzajú v budove SNM na Vajanského nábreží. Stála bratislavská expozícia je inštalovaná v priestoroch Zsigrayovej kúrie (Židovská 17, Bratislava).
Trojrozmerné a dvojrozmerné exponáty približujú každodenný život židovského obyvateľstva, židovské sviatky, interiér synagógy a osobnosti židovského pôvodu, ktoré preslávili Slovensko. Záver expozície je venovaný pamiatke približné 70 000 obetí holokaustu zo Slovenska
Otváracie hodiny: denne orekm soboty 11:00-17:00
Výstavy: múzeum je zamerané na kutúru a históriu Židov na území Slovenska. Exponáty približujú každodenný život, známe osobnosti židovského pôvodu ako aj holokaust.
Vstup: dospelí: SKK 60, deti, študenti, dôchodcovia: SKK 20
stálá expozice - Židovská ulica 17-
+421 2 59 34 91 42, +421 2 54 41 85 07
Kontakt: Vajanského nábrežie 2, P.O.BOX 13810 06 Bratislava
mzk@snm.sk
www.snm.sk
Vizovice - Jelínek a.s. - košer výroba destilátů
Výroba košer destilátů a lihovin má ve Vizovicích více než sedmdesátiletou tradici. Co je možné si pod pojmem košer výroba představit? Zjednodušeně řečeno se jedná o takovou výrobu destilátů a lihovin, při níž nejsou použity suroviny, výrobní zařízení a postupy, které by odporovaly předpisům židovské víry. To předpokládá, že se do firmy dostaví pověřený expert košer agentury, který osobně dohlíží na některé fáze výrobního procesu - výběr nejlepších odrůd švestek (nebo jiného ovoce) v pokročilé zralosti, manipulaci s kvasem, destilaci a později stáčení do lahví. Jiné fáze dlouhodobého procesu jako kvašení a pětileté zrání probíhají v jím zapečetěných nádobách. Košer výroba si udržela mnoho z tradičních postupů, včetně ručního etiketování každé láhve. Teoreticky by se měla ke košer výrobě používat samostatná destilační aparatura a jiná technologická zařízení určená výhradně pro tuto výrobu, tak tomu však nikdy nebylo. V praxi probíhá výroba na obvyklých zařízeních, která se ovšem musí nejdříve takzvaně vykošerovat, tj. vypláchnout horkou a studenou vodou. Dodržení všech přísných podmínek jsou zárukou udělení tzv. hechšeru - speciálního košer osvědčení.
Podnik Rudolfa Jelínka dostál náročným kritériím košer výroby a od roku 1934 vyvážel košer slivovici a borovičku do USA, kde si získala velký ohlas u tamních židovských komunit, zejména v New Yorku. Během krátké doby se Rudolf Jelínek vyšvihnul na druhé místo v dovozu ušlechtilých destilátů do USA. S výjimkou druhé světové války zůstala košer výroba nepřerušena a dodnes patří k nejprestižnějším položkám sortimentu RUDOLF JELÍNEK a.s. Vedle bílé a zlaté slivovice (pětileté a desetileté) nabízí společnost také košer plum vodku (viz. produkty). Ke stálým odběratelům patří USA (velké importérské firmy Royal Wine Corp., Kedem), dále Rakousko, Francie, Belgie, Kanada a Austrálie.
V posledních letech se naší firmě podařilo získat hechšery od význačných tuzemských i světových židovských autorit a organizací zabývajících se kašrutem (košer zákony). Nechybí mezi nimi ortodoxní kašrutová rada Maharal (Orthodox council of Kashrus Mahara'l), Pražský kašrutový výbor (The Prague Kashrus commity), agentura Samson (Exclusive agency for the development of kosher food and catering in the Czech Republic), a v neposlední řadě certifikační organizace star K. Tyto hechšery se staly součástí adjustáže lahví a pro zákazníka jsou potvrzením nejvyšší kvality výrobku.
Více o košer potravinách najdete na adresách www.kosher.cz a www.omkosher.com.
(text, foto - http://www.rjelinek.cz/kontakt.php)
GPS: 49.304299, 17.823548
Žilina - Neologická synagoga, hřbitov
Synagoga postavená v r. 1933–1934 na místě starší synagogy. Autorem je významný evropský architekt Peter Behrens z Berlína. Byl inspirovaný hrobem Ráchel, který je mezi Jeruzalémem a Betlemem. Řadí se mezi jedinečné památky na Slovensku.
Bohoslužbám sloužila do 2. svět. války, v r. 1953 ji koupilo město a upravilo na kulturní centrum, aula VŠ. Dnes je v ní kino.
Nachází se v Hurbanovej ulici v těsné blízkosti historického jádra města
GPS platí pro synagogu
GPS: 49.224917, 18.736994
Lukavec – Vysočina – židovský hřbitov
Židovský hřbitov se nachází v Myslíkově ulici po pravé straně směrem na Samšín a Humpolec. Hřbitovní márnice je po celkové rekonstrukci a hřbitovní prostory prošly důkladnou revitalizací. Okolí hřbitova je také poměrně čistě upraveno. Židovský hřbitov je přístupný kdykoliv a je možné o klíče požádat v Turistické informačním centru mikroregionu Stražiště.
Hřbitov je součástí městské památkové zóny Pacov. Byl založen roku 1680. Nejstarší shlédnutelné náhrobky pocházejí z 18. století. V roce 2005 byla v márnici instalována stála expozice z dějin židovského etnika na Pacovsku.
Mikroregion Stražiště
GPS: 49.568389, 14.991149
Dolní Kounice – židovská čtvrť, hřbitov, synagoga, ghetto
Synagoga
Která byla postavena v roce 1652–1655 patří k nejstarším synagogám na Moravě. V roce 1851 byla přistavěna ženská galerie s pavlačí. Od druhé světové války sloužila převážně jako skladiště. V roce 1988 až 2004 byla komplexně zrestaurována a nyní slouží kulturním a společenským účelům. Do synagogy se vchází hlavním vchodem s tesaným kamenným reliéfem. Stěny v interiéru jsou vyzdobeny stejně jako i v některých dalších synagogách na Moravě cennou barokní výmalbou s liturgickými texty v hebrejštině. Nachází se zde i malá expozice věnovaná historii zdejší židovské obce.
Ghetto
Z původního rozsahu 82 domů dnes stojí 34 v ulicích U synagogy, U škrobárny a Skalní. Řada domů má barokní jádro, ale během věků podléhala různým přestavbám a přístavbám často zapříčiněnými četnými požáry. Velká část čtvrti byla zbourána v důsledku výstavby autobusového nádraží. Ze zachovalých staveb si zaslouží pozornost budova bývalé školy č. p. 581 v ulici U synagogy a portál s vinařským motivem na domě č. p. 577 ve Skalní ulici.
Hřbitov
Byl založen v roce 1680 ve svahu nad ghettem. Původně byl přístupný ze severní strany pěší cestou. Nynější vchod je z jihu z ulice Trboušanské. Hřbitov je ohrazen masivní kamennou zdí. Nalézá se zde asi 1500 náhrobků nepravidelně rozmístěných. Řada z nich pochází z období baroka a klasicizmu, přičemž nejstarší se datuje k roku 1688.
Případnou návštěvu synagogy a hřbitova je možno si zajistit na Kulturním a informačním centru Městského úřadu v Dolních Kounicích.
tel.: 546 421 310 e-mail: info@dolnikounice.cz
info, foto : http://www.dolnikounice.cz/zidovske.html
GPS platí pro hřbitov
GPS: 49.067905, 16.460641
Praha-Žižkov-židovský hřbitov, muzeum
Židovský hřbitov na Žižkově ve Fibichově ulici (tzv. první izraelský hřbitov na Olšanech) byl založen v roce 1680 jako morové pohřebiště pražské židovské obce. Znovu se zde pohřbívalo v době morové epidemie ve druhém desetiletí l8. století, pravidelně pak od roku 1787, kdy vešel v platnost zákaz pohřbívání uvnitř města. Hřbitov sloužil do roku 1890, kdy byl zřízen nový židovský hřbitov v Praze-Strašnicích.
Po druhé světové válce hřbitov přestal být udržován. Zarůstal a pustl, řada náhrobků byla povalena. Na počátku 60. let byl z větší části zrušen a přeměněn v park.
Zachovanou část židovského hřbitova ve Fibichově ulici, která je památkově chráněna, převzalo v roce 1999 do své správy Židovské muzeum v Praze. Po nezbytných stavebních úpravách a základních restaurátorských pracích byl hřbitov v září 2001 zpřístupněn veřejnosti.
Bylo zde pohřbeno na 40 000 osob, mezi nimi řada významných rabínů a učenců. Nejnavštěvovanější je hrob pražského vrchního rabína Ezechiela Landaua (1713-1793)
Kontaktní údaje: Fibichova 1307/3, 130 00 Praha-Žižkov
Telefon: +420 222 317 191
Fax: +420 222 317 181
E-mail: rezervacni.centrum@jewishmuseum.cz
WWW: http://www.jewishmuseum.cz/cz/...
Od 23. července 2007 je možné navštívit hřbitov každé pondělí, středu a pátek v době od 9 do 13 hodin kromě židovských svátků.
foto - http://www.jewishmuseum.cz/cz/czedz.htm
http://www.zidovskepamatky.unas.cz/zpfoto.htm
GPS: 50.081747, 14.465080
Heřmanův Městec
Židovská obec vznikla na počátku 16. století. V 17. století se z původní židovské ulice stalo Židovské město s vlastní správou, starostou, ponocným, policií a radními. Na konci 17. století je Heřmanův Městec uváděn v pramenech jako sídlo krajského rabína.
Původní podobu má již jen nově rekonstruovaná synagoga, rabínský dům (škola) a dvojdomek v sousedství.
Synagoga byla postavena roku 1870 na místě starší synagogy podle projektu architekta Františka Schmoranze v novorománském slohu. Na ženskou galerii se vstupovalo až do roku 1952 po zděném mostě (spojovací chodba ve výši prvního patra) ze sousedního domu, v němž bývala škola a rabinát.
Na konci 20. století byla rekonstruována, nyní je využívána ke kulturním účelům. Dochován je dřevěný svatostánek z 19. století, dřevěná ženská galerie i ornamentální výzdoba. Synagoga má ve štítu umístěny kamenné desky evangelia, na fasádě pod nimi je hebrejsky citován stý žalm. Sousední židovská škola je využívána jako galerie - Otevřeno celoročně:
středa, sobota, neděle 10:00 - 12:00, 14:00 - 16:00
Ostatní dny po dohodě na Městském úřadu nebo na telefonním čísle 469 660 340.
Náklady na obnovu a rekostrukci synagogy, židovské školy a židovského dvojdomku, vynaložené v letech 1993 - 2001 činily 26,3 mil. Kč.
Hřbitov je jeden z nejstarších. V celém širém okolí není žádný hřbitov starší či stejně starý. Ústní tradice hovoří o náhrobním kamenu z doby před rokem 1430, dnes již zcela zničeném. Zároveň je i jedním z největších židovských hřbitovů v České republice. Není daleko za městem, ale na okraji bývalého ghetta. Na 4000 metrech čtverečních naléznete 1077 náhrobních kamenů různých typů v 21 nestejných řadách.
V márnici je uložen pohřební vůz pocházející původně z Hořic.
GPS zaměřuje synagogu a školu
foto - http://www.chrudim-city.cz/index.asp?p=23&s=1012&id=1014
GPS: 49.949113, 15.669953
Chrudim - Jesničánky - židovský hřbitov
Židovský hřbitov byl slavnostně předán do užívání 19.ledna 1890 Spolkem israelitů. Od druhé světové války hřbitov nemohl být užíván a chátral. Nejstarší náhrobek je z roku 1890, nejmladší z roku 1940. Náhrobků se dochovalo zhruba 100. Na některé náhrobky byla dotesána jména obětí nacismu. Dle dochovaného plánku jsou náhrobky rozděleny do sekcí - zakladatelé hřbitova, dětské hroby, hroby pro cizince. Nápisy jsou české, německé, hebrejské a jejich kombinace.
Hřbitov se nachází na východním okraji města, v Novoměstské ulici. Při vstupu na hřbitov stojí eklektická obřadní síň.
Adresa: Novoměstská ul., 53701, Chrudim
GPS: 49.946397, 15.805331
Lomnice - židovský hřbitov, synagoga
Pozdně barokní židovská synagoga z let 1780-1785 na původním židovském náměstí navazuje na starší modlitebnu. Nacistický holokaust nepřežilo 58 příslušníků židovské obce v Lomnici. Kromě židovského hřbitova z 18. století na ně upomíná i pamětní deska na boční zdi lomnické synagogy.
Po vysídlení židovského obyvatelstva byla užívána k různým účelům a značně zchátrala. Po několikaleté rekonstrukci byla slavnostně otevřena v roce 1997 a je využívána ke kulturním účelům. Synagoga je pravidelně otevřena v So a Ne od 13.00 - 17.00 v době konání výstav.
GPS - 49°24'17.853"N, 16°24'39.836"E
Významnou kulturní památkou v Lomnici je rovněž starý židovský hřbitov s téměř tisícem kamenných náhrobků, z nichž nejstarší jsou z počátku 18. století. Je poměrně zdevastovaný ale volně přístupný.
Návštěva je možná o víkendech, kdy je márnice otevřena, případně po dohodě na OÚ.
GPS - 49° 24' 22.49" 16° 24' 45.51"
GPS: 49.406247, 16.412642
Radnice - synagoga, hřbitov
Poblíž centra - v místech za novou budovou hotelu směrem k potoku je dosud zachována větší část dispozice bývalého židovského ghetta i s některými původními domky. Jedná se o unikátně dochovaný urbanistický prvek, v jehož centru stojí pozdně barokní synagoga.
Podle nápisu na západní stěně pochází její budova z roku 1781 - byla vystavěna zřejmě v souvislosti s reformami Josefa II., které židovskému obyvatelstvu přinesly některá práva včetně práva budování synagog.
Na židovském hřbitově jsou dochovány náhrobky od 18. století. GPS 49°51'15.332"N, 13°37'44.735"E
GPS: 49.854259, 13.629093
Spálené poříčí - hřbitov, dům, škola, židovna
Židovské osídlení zde pochází zřejmě již z doby před rokem 1623, podle jiných pramenů se tu první Židé objevili až po třicetileté válce. Nejprve bydlely židovské rodiny, kde se dalo, do roku 1680 však vrchnost postavila několik domů, které se staly základem pozdější židovské ulice. V dnešní podobě se však jedná o často přestavované domy, protože ty starší byly poškozeny požáry i povodněmi. Přesto zde najdeme např. budovu bývalé školy či dům řezníka, unikátní je však tzv. Židovna. Je to původní stavba židovského domu s dochovanou černou kuchyní rozdělenou na část mléčnou a masnou.
Protože počet židovských rodin zde postupně stoupal, rostl i význam židovské obce. V roce 1825 tu byla dokonce zřízena nemocnice pro cestující souvěrce. Později však počet obyvatel klesal. Těsně před 2. světovou válkou zde bylo 8 mužů a žen, kteří byli deportováni. Z koncentračních táborů se vrátily dvě ženy, které se později vystěhovaly z republiky.
Pozoruhodný je příběh Františka Ehrmanna a jeho ženy. Oba manželé přežili holocaust jen díky tomu, že je v blízkých Nechánicích 2 a půl roku ukrýval Matěj Homola.
Židovský hřbitov ve svahu na okraji obce byl nedávno pěkně opravený. Nacházejí se tu vzácně dochované náhrobky s plastickou výzdobou i náhrobky novější.
Židovská obec na panství svatovítské kapituly prosperovala i hospodářsky. Právě ve Spáleném Poříčí vznikla v roce 1865 sirkárna (pobočka závodu v Plzni), založená židovským podnikatelem Ecksteinem. Teprve po jejím zániku se začala rozvíjet výroba v Sušici.
foto - http://www.jewish-route.eu/mesta/16_sp-porici/sp-porici.htm
GPS: 49.616059, 13.600790
Švihov - hřbitov
Poblíž komunálního hřbitova se na okraji obce nacházejí i dva hřbitovy židovské - starý (před viaduktem) a nový (z druhé strany). Starý hřbitov byl založen již v roce 1644. Přibližně 140 náhrobků, z nichž některé jsou renesančního, barokního a klasicistního typu. Naposledy byl rozšířen v roce 1828. Poslední pohřeb se zde konal roku 1937. Nejstarší náhrobky pocházejí z doby založení, nejmladší náhrobek je z roku 1913.
Za železniční tratí, asi 150 metrů od starého hřbitova se nachází hřbitov nový. Byl založen po roce 1878 a pohřby se zde konaly do 2. světové války. Náhrobků je zde pouze 35 a jsou jen na malé části hřbitova. Většina plochy nového hřbitova je nevyužitá.
Židovské osídlení je ve Švihově doloženo již k roku 1570, ghetto však bylo založeno až v souvislosti s restrikčními zákony v roce 1736. Už od 2. poloviny 16. století byl Švihov střediskem Židů z širokého okolí. Byla zde honosná synagoga z roku 1783, matrika a židovská škola, do níž chodily děti z jedenatřiceti obcí. V průběhu let, zejména vlivem válečných událostí a povinnosti platit zvláštní židovské daně, Židé značně zchudli. Od roku 1811, kdy byl vydán dvorní patent o společném bydlení židů a křesťanů, přestali být vyčleňováni a zvlášť evidováni. V roce 1963 byla pro havarijní stav zbořena neudržovaná synagoga.
Došlo tehdy dokonce k nucené výměně domů mezi židovským a křesťanským obyvatelstvem. Židé byli soustředěni do prostoru dnešní Vrchlického ulice. Na konci 18. století ulice vyhořela a domy byly postupně přestavovány. Židé však již v té domě nemuseli bydlet odděleně, takže ghetto zaniklo. První synagoga byla zničena při požáru, druhá - nová byla zbořena po r. 1960.
foto - http://www.jewish-route.eu/mesta/17_svihov/svihov.htm
GPS: 49.479237, 13.293514
Touškov - dům Salomona Löbla
Z někdejšího městského opevnění se ještě do dnešní doby nacházejí dochované části a v půdorysu města jsou patrná místa zbořených bran. Poblíže jedné z nich žilo také židovské obyvatelstvo, nejhonosnější židovský dům stojí na hlavní třídě. Nedávno opravená barokní fasáda domu Salomona Löbla je datována rokem 1769.
Židovský hřbitov byl zničen nacisty.
GPS: 49.775287, 13.249969
Kdyň - synagoga
V budově synagogy je v současné době umístěno malé muzeum dokumentující historii města Kdyně.
Umístění: Masarykova čp. 12, ve směru Klatovy – Domažlice za náměstím při hlavní silnici po levé straně, žlutá budova s dvěma půlkruhem sklenutými okny
Podle hodnocení odborníků jde o vyjímečně dochovaný příklad synagogální architektury v Čechách, dokonce údajně 3. nejzachovalejší v Západních Čechách. Postavena byla v letech 1862 – 1863 poblíž náměstí.
Zasvěcena byla 21. ledna 1863, ale od roku 1929 se konaly bohoslužby jen o svátcích, naposledy v roce 1936.
Za 1. světové války tady byli ubytováni uprchlíci. Druhou světovou válku přežila synagoga celkem bez úhony zřejmě jako skladiště. Po válce přešla do majetku Československé církve husitské. Počátkem 60. let byla jako modlitebna církve husitské navržena k prohlášení za kulturní památku, které se však nejspíš neuskutečnilo. Teprve od roku 1993 se z podnětu referátu Okresního úřadu Domažlice začal o stavbu zajímat Památkový ústav v Plzni, pak i Židovská náboženská obec v Plzni, která zprostředkovala velice cennou pomoc Židovského muzea z Prahy, jmenovitě pana PhDr. Arno Paříka. V roce 1994 církev synagogu prodala za 800 000 Kč soukromému vlastníkovi, který ji chtěl přeměnit na pivnici. Město Kdyně nakonec po dlouhých jednáních synagogu vykoupilo.
foto - www.kdyne.cz/mu/kdynsko_2006_5.pdf
GPS: 49.390569, 13.036897
Břeclav - hřbitov, čtvrť, synagoga
Židovský hřbitov se nachází asi 700 metrů severně od hlavního náměstí ve Veslařské ulici. Založen byl pravděpodobně po polovině 17. století. Jeho stáří dokazuje nepravidelný tvar a převýšení nad okolní terén. Na ploše o výměře 7 136 m2 se nalézá zhruba 400 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší pocházejí z počátku 18. století. Východnímu rohu hřbitova v blízkosti vstupu vévodí majestátní hrobka rodiny Kuffnerů. Spolu se stavbou bývalé obřadní síně a domkem hrobníka. Areál hřbitova byl dokončený roku 1892 podle projektu vídeňského architekta Franze Neumanna. V osmdesátých letech 20. století byl těžce zpustošen, avšak město Břeclav jej počátkem devadesátých let dalo nákladem půl druhého milionu korun opravit.
Židovská čtvrť v Břeclavi se nalézala jižně od hlavního náměstí směrem k Dubiči. Tvořily ji ulice Templová, Lázeňská, Jateční a Sladová. Židovské domy byly typické menšími rozměry a hustotou zástavby využívající každý čtvereční metr. Nemívaly hospodářský trakt ani zahradu. 24 domů z původních 72 domů, které unikly asanacím, se v modernizované podobě dochovaly.
Vedle synangogy stojí dodnes budova bývalé židovské obecné školy, která fungovala do roku 1923. V domě Lázeňská 1 se nacházely židovské jatky a v domě Lázeňská 17 rituální očistná lázeň. Starou synagogu, zničenou v roce 1643 Švédy, nahradila v letech 1671-1672 nová. Nesolidní stavba se ovšem v roce 1697 zřítila a na stejném místě byla od základů vystavěna svatyně nová. Tato budova však v druhé polovině 19. století již nestačila rostoucím prostorovým nárokům obce a v roce 1868 ji nahradil nový templ, pořízený nákladem starosty Davida Kuffnera. V roce 1888 jej významný vídeňský architekt Max Fleischer renovoval v novorománském slohu s použitím naurských prvků v interiéru. Prostor sálu nahoře uzavírá plochý trámový strop s působivou výmalbou. Celé půlstoletí sloužila synagoga jen ke skladovacím účelům. V letech 1997-1999 prošla celkovou rekonstrukcí a nyní je využívána ke kulturně-společenským účelům. Kromě instalace stálých muzejních expozic z historie zdejší židovské obce a města Břeclavi slouží i jako galerie výtvarného umění, koncertní sál a dějiště nejrůznějších akcí.
info, foto: Židovská čtvrť v Břeclavi se nalézala jižně od hlavního náměstí směrem k Dubiči. Tvořily ji ulice Templová, Lázeňská, Jateční a Sladová. Židovské domy byly typické menšími rozměry a hustotou zástavby využívající každý čtvereční metr. Nemívaly hospodářský trakt ani zahradu. Část zástavby, 24 z původních 72 domů, která unikla asanacím, se v modernizované podobě dochovala. Vedle synangogy stojí dodnes budova bývalé židovské obecné školy, která fungovala do roku 1923. V domě Lázeňská 1 se nacházely židovské jatky a v domě Lázeňská 17 rituální očistná lázeň. Starou synagogu, zničenou v roce 1643 Švédy, nahradila v letech 1671-1672 nová. Nesolidní stavba se ovšem v roce 1697 zřítila a na stejném místě byla od základů vystavěna svatyně nová. Tato budova však v druhé polovině 19. století již nestačila rostoucím prostorovým nárokům obce a v roce 1868 ji nahradil nový templ, pořízený nákladem starosty Davida Kuffnera. V roce 1888 jej významný vídeňský architekt Max Fleischer renovoval v novorománském slohu s použitím naurských prvků v interiéru. Prostor sálu nahoře uzavírá plochý trámový strop s působivou výmalbou. Celé půlstoletí sloužila synagoga jen ke skladovacím účelům. V letech 1997-1999 prošla celkovou rekonstrukcí a nyní je využívána ke kulturně-společenským účelům. Kromě instalace stálých muzejních expozic z historie zdejší židovské obce a města Břeclavi slouží i jako galerie výtvarného umění, koncertní sál a dějiště nejrůznějších akcí.
info, foto: http://www.breclav.org/cze/mesto/informace_o_meste/pamatky/zidovske.htm
GPS: 48.758590, 16.886173
Mikulov - Naučná stezka židovskou čtvrtí - synagoga, hřbitov, čtvrť
Naučná stezka židovskou čtvrtí
- označeno a podrobně popsáno je třináct domů v bývalém židovském ghettu. Trasa naučné stezky vede centrem města a je napojena na pěší turistické trasy (červená a modrá) a cyklotrasu č. 5044.
Židovský hřbitov, Husova 11
Proslulý židovský hřbitov o rozloze 19 180m je jedním z největších židovských hřbitovů na Moravě nejen svou rozlohou, ale i svým významem. Je rozložen na okraji bývalé židovské čtvrti na svahu Kozího vršku.
Při vstupu do areálu projdeme kolem obřadní síňě vystavěné vídeňským architektem Maxem Fleischerem v roce 1898. Na hřbitově pak nalezneme na čtyři tisíce náhrobků. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z počátku 17.století, konkrétně z roku 1605. Podle historických údajů se zde však pohřbívalo již v 16.století. Nejnavštěvovanější částí mikulovského židovského hřbitova je tzv. "rabínský vršek", kde byli pohřbíváni místní rabíni a od poloviny 16.století také moravští zemští rabíni. Roku 1938 se na zdejším hřbitově přestává pohřbívat a čas mění vzhled mikulovského židovského hřbitova.
Horní synagoga
- nazývaná také "Stará synagoga" nebo "Dómská synagoga", se nalézá v řadové domovní zástavbě Husovy ulice. Je postavena těsně na úpatí Zámeckého vrchu. Po požáru v roce 1561 byla na nároží stavby přistavěna jednosloupová lodžie, ve stejné době vznikla obdobná lodžie také u budovy rabinátu (dnes se nachází na tomto místě hotel Rohatý krokodýl). Její bohoslužebná funkce skončila v roce 1938, když Mikulov obsadili Němci. Po 2.světové válce sloužila synagoga jako sklad, od roku 1977 do konce 80.let probíhala její rekonstrukce. V současné době synagogu využívá Regionální muzeum Mikulov ke kulturním účelům
foto, info: http://www.mikulov.cz/main_cz.php?Akce=turisticke_cile_zidovske_pamatky_zidovsky_hrbitov&Menu=turisticke_cile_zidovske_pamatky
GPS: 48.808006, 16.641100
Mohelnice
Na městském hřbitově se nachází 15 židovských náhrobků z první poloviny 20. století, náhrobník se jménem Erwina Zieglera, jenž byl umučen v koncentračním táboře Buchenwald, a hromadný hrob ruských válečných zajatců, kteří zahynuli během transportu z koncentračního tábora Osvětim.
V listopadu 1938, několik týdnů po Mnichově, se nacisté vrhli na židovská domy a vydrancovali i židovskou modlitebnu na náměstí.
GPS: 49.776960, 16.919122
Loštice - hřbitov
Hřbitova se nachází při silnici do Palonína. Byl založen roku 1554. Nejstarší zmínka o židovském osídlení v Lošticích, kdy zde Žid Beneš koupil dům za 115 zlatých. V té době město patřilo k bouzovskému panství a jeho majitelem byl Václav Haugvic
Na ploše 6500 m2 se nachází téměř 650 náhrobních kamenů. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z počátku 18. století. Většina náhrobníků byla zhotovena z maletínského pískovce v průběhu 18. a 19. století. Budova před hřbitovní brankou dříve sloužila jako obydlí pro hrobníka a márnice. Na hřbitově se pohřbívalo až do počátku čtyřicátých let.
22. června 1942 bylo 59 židovských občanů z Loštic deportováno do Terezína a odtud do jiných táborů, kde převážná většina z nich zahynula. Po ukončení války se z koncentračních táborů do Loštic navrátila jen Greta Ecksteinová s rodiči a Richard Morgenstern s pěti dětmi. Židovská obec již nebyla po válce v Lošticích obnovena.
Židovská komunita byla součástí loštické historie téměř 400 let.
foto: http://www.respectandtolerance.com/zidovsky-hrbitov-v-losticich/cz/
GPS: 49.745000, 16.930757
Kojetín - synagoga a hřbitov
Židovsou komunitu tu dodnes připomíná nejstarší stavba ve městě, židovská synagoga, která je snad nejstarší stavbou tohoto druhu v republice. V upravené podobě dnes slouží jako kostel církve československé husitské.
Počátek židovského osídlení není znám, mohlo však existovat ve 14. stol. Židovská obec vznikla snad v 15. století po vypovězení z Olomouce a dalších moravských královských měst. V roce 1566 zde žilo už 52 rodin, v 17. stol. se zde usídlili uprchlíci z Ukrajiny a rodiny vypovězené z Vídně. Od roku 1900 zde žije už jen 198 osob a od roku 1930 pouze 72. Po 2. svět. válce nebyla židovská obec obnovena.
Názvu města je utvořeno ze židovského příjmení Goitein.
Ghetto bývalo nejpozději od 16. stol. v obloukové ulici mezi náměstím a Z městskou hradbou (dnes Husova ul.). Už před třicetiletou válkou se skládalo z 59 domů, od katastrofálního požáru z r. 1714 tu stávalo ca 40-45 domů (většina jich je v přestavbách dochována). V obecním domě čp. 796 z r. 1867 býval rabinát, škola, zasedací síň ŽNO a rituální lázeň (dnes fara Církve čs. husitské).
Synagoga se nachází v Husovy ul., u bývalých hradeb, asi 150 m od náměstí. Existovala jistě už v 16. stol., protože r. 1614 byla opravována. Po polovině 17. stol. vyhořela, v 1. polovině 18. stol. obnovena v dnešní podobě. Bohoslužby do 2. svět. války, od r. 1949 nebo 1953 využitá jako sbor Církve čs. husitské (orientace obrácena o 180 stupňů, ženská galerie oddělena od hlavního sálu zdí). V klenuté předsíni (dnešním kolumbáriu), která by mohla být nejstarší částí budovy - snad pův. modlitebnou z 15. stol. - je zazděno keramické rituální umyvadlo neznámého stáří.
Hřbitov 700 m severně od synagogy, v Olomoucké ul. (vedoucí do Uhřičic). Stáří doloženo od roku 1574. Pohřby do r. 1942. Po r. 1945 zdevastován, dnes nejstarší čitelný náhrobek z r. 1795. Secesní obřadní síň z r. 1901 (arch. W. Stiassny) zbořena po 2. svět. válce. židovský hřbitov, kde se pohřbívalo až do počátku 40. let 20. století. Smutný konec židů dnes připomíná pamětní deska na budově synagogy, která uvádí všechny oběti holocaustu.
město naleznete asi 16 km JZ od okr. města Přerova
GPS: 49.351817, 17.304573
Úsov - židovská čtvrť, synagoga a židovský hřbitov
První židé do Úsova, jimi zvaném Ajsva, prý přišli již ve 13. století. Dle pověsti zde tenkrát nalezl ochranu tehdejšího purkrabího přemyslovského hradu Úsova kupec – rabi Jakob ben Wormser se svými dvanácti syny. Z písemných zpráv je jisté, že zde žili v 15. století. Tehdy, po vyhnání židů z moravských královských měst, se začala zdejší židovská komunita rychle rozrůstat. V roce 1834 zde žilo již 721 židů. Mezi úsovskými židy žilo i pět generací předků amerického senátora a prezidentského kandidáta Johna Kerryho. Během 2. poloviny 19. století se však téměř všichni židé z Úsova odstěhovali do větších měst a do zahraničí. Na přelomu století v Úsově sídlilo už jen asi 100 židovských občanů a do 1930 jejich počet klesl na 20. Několik posledních židů odvlekli němečtí fašisté do koncentračních táborů. Dodnes zůstala částečně zachována úsovská židovská čtvrť, synagoga a židovský hřbitov.
Prastaré židovské pověsti a příběhy z rodné Ajsvy si můžeme přečíst ve sborníku Severní Morava č. 43 a 50 a v knize Bílá paní z ghetta, vydané v Nakladatelství Votobia v roce 1996.
Hřbitov se nachází od roku 1645 na návrší u silnice na Polici na kraji Úsova při bývalé židovské čtvrti. První židovský hřbitov byl v Úsově již od poloviny 15. století. Z tohoto hřbitova se zachoval náhrobek rabína Don Zapataire de Avalos – Kalonymos Ha-Kohen z roku 1480, který byl převezen na nový hřbitov. Nejstarší z téměř tisíce náhrobků pochází již z roku založení hřbitova a z druhé poloviny 17. století. Nacházejí se mezi nimi pozoruhodné ukázky barokní a klasicistní tvorby.
Synagoga byla zničena za třicetileté války, druhá byla postavená v roce 1688, ale zbořena roku 1722 po předcházejícím konfliktu s dubickým katolickým kaplanem Samuelem Gelinkem. Součástí tehdejších protižidovských represí bylo dokonce i soudní rozhodnutí, podle kterého židovští účastníci incidentu dostali na čelo vypálené znamení (písmeno R = relegiert), jiní byli potrestáni 36 ranami nebo prací v cihelně. Po mnohých peticích a manifestacích na zbořeništi původní stavby byla roku 1784 synagoga opět vybudována a sloužila svému účelu až do příchodu nacistů v roce 1938. Během "křišťálové noci" byl její interiér vypálen společně s archívem zdjší židovské komunity. Tragické období německé okupace přežilo pouze několik úsovských občanů židovského původu, mezi nimi básník a prozaik Vlastimil Artur Polák. Židovská obec v Úsově nebyla po válce obnovena.
Židovská čtvť stála na návrší mezi ulicí vedoucí k Polici a ulicí vedoucí ke Klopině v blízkosti náměstí. V polovině 19. století tu bylo 45 patrových domů, z nichž část se zachovala a čtvrť tak tvoří dodnes výrazný urbanistický celek.
foto: http://www.respectandtolerance.com/zidovsky-hrbitov-usov/cz/
GPS: 49.798500, 17.010880
Hranice na Moravě - synagoga a hřbitov
hřbitov najdeme severovýchodně od synagogy v ulici Zborovskéh. asi nejnavštěvovanějším hrobem hrob č. 1425, kde je s největší pravděpodobností pochován Oskar Kafka, bratranec Franze Kafky, který 16.9.1901 spáchal v Hranicích sebevraždu zastřelením.
v průběhu 19. a 20. století se na hřbitově uskutečnilo kolem 1000 pohřbů. Hřbitov sloužil k pohřbívání Židů nejen z Hranic, ale také z Podštátska, Oderska a Novojičínska. Bylo zaregistrováno 676 stél včetně torz a soklů. Většina materiálů je již různě narušena atmosférickou erozí a množství stél bylo mechanicky poškozeno při demolici hřbitova v roce 1989.
Synagoga byla postavena v roce 1864 na místě starší "dřevěné" podle návrhu architekta Franze Machera z Vídně v maursko-byzantském stylu oblíbeném pro synagogy té doby. Pro nedostatek místa mezi okolní zástavbou v zadní části domu bývalé židovské školy není orientována směrem k Jeruzalému, ale směřuje k východu.
Objekt je majetkem Československé církve husitské, která využívá dům v Janáčkově ulici.
Část objektu je v dlouhodobě pronajatá Městu Hranice a je sídlem Výstavní síně Synagoga Městského muzea a galerie v Hranicích.
foto: http://www.zidovskepamatky.unas.cz/zpfoto.htm
GPS: 49.564904, 17.741545
Slavkov - synagoga
Židovská synagoga byla vybudována v 16. století, kdy se ve Slavkově začala konstituovat židovská obec. Původně to byla stavba barokní, nynější podobu získala přestavbou v roce 1858. Možno navštívit expozici "Staré židovské město Austerlitz a jeho obyvatelé", která je umístěna v bývalé židovské škole vedle synagogy.
Slavkovská synagoga se na původním místě uprostřed zástavby ghetta nalézala jistě od středověku. Původní barokní vzhled staršího templu pocházejícího ze 16. století je znám ze dvou pohledů na město - od východu a západu, které v roce 1723 vytvořil Václav Petruzzi.
Synagoga sloužila bohoslužebným účelům do počátku 40. let, pak bylo vnitřní zařízení zničeno nacisty. V následujících desetiletích, minimálně od roku 1960, byla využita jako skladiště pro podnik Nábytek Zlín. Restitucí v roce 1991 byla vrácena původnímu vlastníku, Židovské náboženské obci v Brně.
Židovská synagoga, Koláčkovo nám., 684 01 Slavkov u Brna
V sezóně otevřeno denně kromě pondělí 9.00-11.00 a 13.00-17.00.
foto: http://www.slavkov.cz/clanek/Synagoga
GPS: 49.153733, 16.881603
Ivančice - židovský hřbitov
V roce 1835 bylo ve městě 877 židů, což představovalo 24% obyvatelstva. Po roce 1848 se židé hojně stěhují z Ivančic.Od 12. března, do 5. Dubna roku 1942 byli z Ivančic odvezeni všichni židé s výjimkou těch, kteří žili ve smíšeném manželství. V Ivančicích se nachází židovský hřbitov.Ivančický židovský hřbitov patří po pražském a kolínském k nejstarším v České republice. Podle pověsti vyvstal starý hřbitov explozí země. Jeho současná plocha je 10 771 metrů čtverečních a je zde asi 1500 náhrobků. Nejstarší náhrobky pocházejí ze 16. století. Na hřbitově je obřadní síň, která byla postavena v roce 1902. Na plánu židovské obce z roku 1727 je zakreslena synagoga. Současná budova Synagogy byla zasvěcena 25. Května 1853. Z Ivančic je v židovském muzeu v Praze dodnes 123 předmětů, přičemž některé byly prodány do zahraničí.
Z původní židovské čtvrti se dochovalo 52 domů, mimo jiné radnice a škola s lázněmi. Synagoga z roku 1853 v pozdně klasicistním stylu sloužila donedávna jako skladiště.
V době nacitické okupace, od 12. března do 5. dubna 1941, byli z Ivančic odvezeni všichni židé s výjimkou těch, kteří žili ve smišeném manželstvi. Transporty sméřovaly přes Brno a Terezín do vyhlazovacích táborů v Polsku. V roce 1937 se k židovskému původu hlásilo v Ivančicích 99 osob, během války jich 80 zahynulo. Přežili pouze ti, kteří odešli do zahraničí, a dále ti, kteří žili ve smíšených manželstvích. Po válce se vrátilo několik mužů, vojáků zahraničních armád, a několik jednotlivců, kteří přežili Terezín. Po krátké době většinou z Ivančic odešli. Židovskou náboženskou obec již nebylo možné obnovit.
Město Ivančice se nachází v okrese Brno-venkov, asi 30 km od Brna na soutoku tří řek: Jihlavy, Oslavy a Rokytné. Leží v nadmořské výšce 208 m n.m. a je skryto v údolí tzv. Boskovické brázdy.
foto:
http://ivancice.webpark.cz/
http://sweb.cz/hdplot/ivancice.html
GPS: 49.104123, 16.376741
Čáslav - synagoga a hřbitov
Čáslavská synagoga v Masarykově ulici postavená v letech 1899 - 1900 v maurském slohu. K bohoslužbám sloužila do 2. světové války, později se proměnila ve skladiště i výstavní síň. Nyní čeká na rekonstrukci.
byla postavena podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho v maurském slohu jako náhrada za starší modlitebnu poprvé zmiňovanou před polovinou 19. století. Bohoslužebným účelům sloužila do druhé světové války, po ní byla využita jako sklad, roku 1970 byla rekonstruována pro potřeby Městského muzea. Roku 1994 byla vrácena Židovské obci v Praze, od roku 1996 probíhá její celková rekonstrukce. Exteriér zůstal zachován téměř v původní podobě, v interiéru je dochován dřevěný kazetový strop, štukovou římsou zdobený vítězný oblouk apsidy, v níž býval svatostánek, modlitební sál ze tří stran obklopuje dřevem obložená ženská galerie zdobená ornamentální malbou.
Židovské oddělení je součástí městského hřbitova, nacházejícího se v severní části města, v ulici vedoucí do Chotusic. Založeno bylo roku 1884 a užívalo se zřídka ještě ve druhé polovině 20. století. Márnice je zbořena, dochována je vstupní brána. Na ploše hřbitova se nachází kolem 200 novodobých náhrobních kamenů.
foto:
http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/2005/07/pamatky_obnova
GPS: 49.909467, 15.390288
Varnsdorf - Petr Kien, židovský malíř
Zmizelí sousedé - celostátní projekt, do kterého se zapojili studenti oktávy 2004/2005 Biskupského gymnázia ve Varnsdorfu. Po jejich odchodu ze školy štafetu přebrali studenti mladší.
Narodil se 1. ledna 1919 ve Varnsdorfu v rodině obchodníka s textilem. Na přelomu let 1929/30 se Kienova rodina odstěhovala z Varnsdorfu do Brna. Roku 1936 odešel do Prahy. V roce 1938 se seznámil se svou budoucí ženou Ilsou Stránskou, se kterou uzavřel tzv. terezínský sňatek. Petrovi byl dán příslib na americké vízum, ale on byl příliš spjat se svou vlastí a rodinou a proto neodjel.
V prosinci 1941 byl Kien deportován do terezínského ghetta, později se nechal kvůli svým blízkým zařadit do jednoho z posledních transportů do Osvětimi, kde v říjnu roku 1944 zemřel na infekční chorobu.
další informace:
http://www.bgv.cz/kien
http://www.bgv.cz/projekty/frantisek-petr-kien/
Petr Kien v Českém rozhlase, Petr Kien - návštěva Senátu,Cesta do Rumburku aneb „Kien poletí do Izraele“, František Petr Kien v Plzni, Výstava Františka Petra Kiena v Číně! a mnoho jiných informací
pamětní deska ul. Národní 50°54'28.238"N, 14°37'35.562"E
GPS: 50.907844, 14.626545
Mladá Boleslav - židovský hřbitov
Tento hřbitov byl dlouho nedoceňovaným klenotem kulturního dědictví Mladé Boleslavi. Přitom kromě pražského židovského hřbitova, který je vůbec svérázným fenoménem, najdeme v celých středních Čechách srovnatelná židovská pohřebiště jedině v Kolíně a Brandýse nad Labem.
Po dlouhodobé rekonstrukci znovu oficiálně zpřístupněn veřejnosti na podzim roku 2004
V infocentru M.B ( http://is.mb-net.cz) si můžete koupit publikaci "Židovský hřbitov Mladá Boleslav", cena je 20 Kč
Pozemek hřbitova naleznete v podhradí boleslavského hradu, na stráni nad říčkou Klenicí.Hřbitov se rozprostírá v jižní části města 400 metrů od hradu v části zvané Na Dubcích, hlavní vchod má z Pražské ulice. Jsou tu dochovány náhrobní kameny v celkovém počtu asi 2 000 - nejstarší ze 16. století (nedávno odkryté stély podél přístupové cesty do nové části), nejmladší z konce století dvacátého (hřbitov se občasně užívá dodnes). Vzhledem k počtu renesančních, barokních a klasicistních stél jde o jeden z nejlépe dochovaných a nejhodnotnějších hřbitovů v Čechách. Asi nejznámější osobností zde pochovanou je Jakob Baševi z Treuenburgu (zemřel 1634), první nobilitovaný Žid v habsburské monarchii a finančník frýdlandského velkovévody a vojevůdce Albrechta z Valdštejna.
Areál mladoboleslavského židovského hřbitova se uchoval v unikátně komplexním stavu. Mnohé výtvarně tvarované náhrobky doplňuje několik drobnějších hřbitovních staveb. V dolní části hřbitova, při vstupu, se zachoval domek hrobníka, v horní části pak stojí v těsném sousedství obřadní síň z roku 1889 a márnice postavená roku 1937. Její architektura nese prvky funkcionalismu. Případ Mladé Boleslavi, kdy tento moderní prvorepublikový styl pronikl i na židovský hřbitov, je krajně neobvyklý.
V obřadní síni byla letos v létě otevřena stálá expozice "Dějiny Židů na Mladoboleslavsku", komponovaná podle stejného modelu jako předchozí dvě zmíněné výstavy. Na 20 panelech jsou umístěny texty seznamující návštěvníky s informacemi o dějinách Židů v jednotlivých městech a obcích regionu (Mladé Boleslavi, Mnichově Hradišti, Pískové Lhotě, Dolním Cetnu, Veselici, Židněvsi, Benátkách nad Jizerou, Sudově Hlavně a Velkých Všelisech), dále fotografie dokumentující stav židovských památek (zejména synagog a hřbitovů) v minulosti i současnosti, kopie nejrůznějších archiválií, např. matrik, soupisů Židů, kopie tzv. indikačních skic ke stabilnímu katastru s vyznačením synagog a židovských hřbitovů, fotografie významných osobností regionu, kopie mapy Mladé Boleslavi z roku 1727 s vyznačením polohy židovských domů, soupisy židovského majetku z let 1939-40, fotokopie nacistických vyhlášek z let 1939-41, týkajících se Židů, soupisy Židů vyvražděných nacisty; unikátní je kolekce fotografií Židů internovaných na mladoboleslavském hradě před transportem v zimě 1941-42.
(zdroj info:
www.cot.cz/zobrazcl.php?id=4325,
www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/2003/10/zide)
GPS: 50.411462, 14.904908
Holešov - Šachova synagoga, židovský hřbitov
Šachova synagoga z 16. století patří k několika málo synagogám s dochovalou tzv. polskou výzdobou. Jedná se o unikátní památku židovské kultury.
K hlavním magnetům židovského hřbitova ze 17. století je hrob světově významného učence, rabína Sabbataj ben Meir ha Kohena, k němuž každoročně míří kroky tisíců návštěvníků z celého světa.
V Holešově byla židovská obec již od 15. století a postupem doby se rozrůstala, takže v polovině 19. století tvořili Židé třetinu obyvatel města.
Šachova synagoga pochází z poloviny 16. století, v 18. století byla barokně upravena, ale její renesanční jádro zůstalo zachováno.
Dnes se v interiéru nachází muzejní expozice věnovaná historii Židů a židovským památkám na Moravě. Za zmínku stojí také nedaleký židovský hřbitov, na němž se nachází barokní tumba významného učeného rabína Šacha, která se stala poutním místem pro řadu zahraničních návštěvníků.
Telefon: +420.603796411, +420.573397822
E-mail: muzeum@mks.holesov.cz
www: www.holesov.info
Kontaktní osoba: Vratislav Brázdil
Otevírací doba v sezóně
od do přestávka od přestávka do
Po 9:00 17:00 12:00 13:00
Út 9:00 17:00 12:00 13:00
St 9:00 17:00 12:00 13:00
Čt 9:00 17:00 12:00 13:00
Pá 9:00 17:00 12:00 13:00
So 8:00 16:00 12:00 13:00
Ne 8:00 16:00 12:00 13:00
Otevírací doba mimo sezónu
od do přestávka od přestávka do
Pá 9:00 17:00 12:00 13:00
So 8:00 16:00 12:00 13:00
Ne 8:00 16:00 12:00 13:00
foto: http://www.vychodni-morava.cz/cil/694/
GPS: 49.332022, 17.580175
