Hlavní menu
Užitečné informace
Komunikace
Informace o webu
» Léčivé studánky a prameny
- Smyslem naší snahy je vytvořit co nejpodrobnější mapu studánek a pramenů v ČR, které mají léčivé účinky, zajímavou legendu a historii vzniku, jsou nově opravené a nebo zajímavé jen tak na pohled.
- Budeme rádi, pokud se na tvorbě tohoto seznamu budete podílet i Vy, návštěvníci našich stránek. Máte možnost vkládat fotky, texty a komentáře, mapky, GPS souřadnice a jiné údaje.
- Tečkou za touto snahou bude publikace, kde bude uvedeno cca 100 – 120 nejzajímavějších studánek či pramenů.
- Pokud budete mít zájem o uvedení zrovna Vašeho příspěvku v této publikaci, nezapomeňte uvést Vaše kontakty (stačí pouze jméno, @ či www) a i osobní foto. Ty budou uvedené společně s příspěvkem v publikaci. Důležité je uvést, že souhlasíte s otištěním Vašeho příspěvku a Vašich kontaktů v publikaci.
- Po kliknutí na mapu u jednotlivých studánek se Vám zobrazí celá mapa České i Slovenské republiky se všemi studánkami, židovskými památkami a tipy na výlet. Jednotlivé druhy jsou barevně odlišeny.
Přidat nový záznam - klikněte pro zobrazení
Přispívat mohou pouze registrovaní uživatelé.
Prosím přihlašte se, nebo se zaregistrujte.
Kaple se studánkou na Strážišti u Outěchovic
V prvním textu o této kapli se studánkou není zmíněno zasvěcení - patrocinium kaple. Jedná se o kapli sv. Jana Křtitele. Svátek tohoto světce a tedy i pouť u zmíněné kaple připadá na 24. června. Na tento svátek Narození sv. Jana Křtitele je také každoročně v kapli poutní mše sv.Církevní správou excurrendo je pověřen římskokatolický farní úřad, děkanství v Pacově. Jako počátek poutí k pramenu, který byl v minulosti a je dosud považován za zázračný, se udává rok 1673. V roce 1973 také na tomto místě proběhly oslavy 300 letého výročí objevení léčivých účinků pramene. Jak tehdy ani jinak nemohlo být s ohledem na vládnoucí komunistický režim, proběhly v intimní atmosféře umocněné nádherným prostředím hlubokého lesa.
Léčebný pramen Štengar - Šitbořice
Studna Štengar s léčebným pramenem, ze kterého se čerpá blahodárná voda pro léčebné koupele v místních lázních ve Společenském domě kde naleznete stylově vybavené pokoje vč. WC, sprchy a telefonu. Kapacita 16 osob
Minerální voda patří mezi nejkvalitnější sirné vody na Moravě. Mnoho lidí si chodí pro vodu i několikrát týdně a nedají na ní dopustit.
Balneologicky nejdůležitější složkou minerální vody zřídelní struktury je síra / sulfan /. Podrobnou analýzou bylo zjištěno, že hmotnostní koncentrace sulfanu v minerální vodě se pohybují v rozsahu 5,50 – 9,50 mg / l H2S.
A co léčí sirný pramen?
Sirné koupele působí blahodárně v řadě oblastí. Nejpočetnější skupinou léčených jsou pohybová a kožní onemocnění. Největší úlevu přinášejí sirné koupele lidem, kteří trpí zánětlivými chorobami kloubů / artritis /.
Síra má také silné účinky na revmatismus mimokloubní a svalový. Lidé, kteří trpí svalovými problémy budou po aplikaci sirné koupele příjemně překvapeni.
Další početnou skupinou jsou degenerativní onemocnění kloubů / artróza /. Toto onemocnění napadá většinou velké klouby např. kyčel, koleno, rameno, ale také páteř. Účinky koupelí podpoří také vznik synoviální tekutiny, která při tomto onemocnění často chybí.
Naději zde naleznou lidé s nemocnou kůží. Sirná koupel má silný účinek proti lupénce, akné, ekzémům a jiným kožním onemocněním.
Obecně mají sirné koupele i svůj preventivní význam.
KONTAKT - Milan Peterka, Kuzníkova 1176, Kojetín 75201, TEL. 604 / 55 89 29. E – mail harpago@atlas.cz.
Šárka Teplá, Měnín 273, 664 57, TEL. 731 / 456 816
REGENERAČNÍ CENTRUM
Osvobození 403
Společenský dům
Šitbořice
GPS: 49°0'51.31"N, 16°46'46.316"E
foto:
http://www.velkopavlovicko.cz/cil/cil.py?fotogalerie=1&idcile=CIL3904&ids=STR3905
http://www.farnost-sitborice.org/farnost/
léčivé prameny - Hojná Voda - Novohradsko
Národní přírodní památka Hojná Voda leží 4 km jihovýchodně od stejnojmenné vsi v Novohradských horách na svahu Vysoké (1.033 m). Ves Hojná Voda se nachází asi 7 km jihozápadně od Nových Hradů.
Bývalé lázeňské městečko Hojná Voda se nachází 7 km jihozápadně od města Nové Hrady v okrese České Budějovice. Leží v Novohradských horách na svahu Vysoké v nadmořské výšce 794 m.
Léčivé prameny začaly být plně využívány a v roce 1564 tu byly při údajně léčivém prameni s železitou vodou založeny lázně zvané Vilémova Hora. Ve své době byly velmi významné. Vilém z Rožmberka změnil ves na melé lázně a sám pan Vilém i jeho bratr Petr Vok účinky zdejších pramenů hojně užívali. Nález nového pramene léčivé vody v roce 1698 na severovýchodním úpatí Kraví hory však znamenal pro Hojnou Vodu jako lázně počátek zániku. Vznikla nová osada a nové lázně Dobrá Voda.
Ve vsi se nachází několik pramenů. Jeden dobře upravený pramen se nachází na malé návsi.
Podle pověstí z roku 1556 si zde vyléčil jeden dřevorubec ránu na noze koupáním ve studánce, nad kterou byl obraz sv.Anny. Pověst se rychle rozšířila a pomohla k pozdějšímu rychlému rozkvětu obce. Nad studánkou pak byla postavena kaplička, která je zde do dnes.
"Léčivá" není na Hojné Vodě jen voda, ale především vzduch. Skoro stále zde fouká čerstvý vítr, který dovede, hlavně na podzim, zesílit v pořádnou vichřici. V létě bývá chladný, vane sem přes dunajské údolí přímo z Alp. Lidé a zvláště děti trpící dýchacími potížemi nalézají v Novohradských horách úlevu a vyléčení.
foto kamenné zvonice: http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=prir/hojna.htm
GPS: 48.728436, 14.727058
léčivý pramen - Dobrá Voda u Nových Hradů
Roku 1698 pod Kraví horou, byl objeven nový pramen. Místo a osada kolem něj vzniklá bylo pojmenováno Dobrá Voda (něm. Brünnl).
V roce 1706 začalo se stavbou poutního a farního kostela P. Marie Nanebevzaté. Kostel obklopuje ambit se dvěma kaplemi. K průčelí přiléhá dvojramenné schodiště, ve výklenku sousoší Piety a před ním vývěr pramene, z něhož dodnes tryská voda, kterou si jezdí načepovat i obyvatelé z širokého okolí. V posledních letech se obnovila tradice poutí, kterých se zúčastňují nejen naši, ale i rakouští věřící.
Kostel je přístupný od července do srpna denně od 11 do 16 hodin
foto: www.novohradky.cz, www.novohradsko.cz
GPS: 48.967303, 14.528899
Terčino údolí - Tereziiny lázničky - Novohradsko
Novohradsko je považováno za léčebnou oblast. O tom svědčí i existence bývalých lázeňských oblastí jako je Hojná a Dobrá Voda, Tereziiny lázničky v dnes stále udržovaném a zušlechťovaném parku Tereziino údolí.
Tereziino údolí bylo postaveno na popud Terezie Buqoyové a myšlenku realizoval její manžel Jan Nepomuk Buqoy. Dodnes dále můžeme obdivovat vstupní bránu z r. 1797, empírový lázeňský dům Václavovy lázně (tzv. Lázničky) z let 1788 - 1797, klasicistní tzv. Modrý dům z r. 1803 (poškozen povodní v r. 1936) a dnes pouze zřícenina, Švýcarský dům, zachovalý a upravený hamerský mlýn (dnes penzion) z 18. století, tvrz Cuknštejn, rybníky (Gabrielin, Dámský), 500 let starý památný dub a především pak umělý vodopád z roku 1817 napájený náhonem z říčky Stropnice.
Park je přístupný zdarma bez omezení po celý rok. K dispozici 2 parkoviště, v Údolí u Nových Hradů, nové před řekou Stropnicí hned za křižovatkou a starší přímo u brány.
Dle zjištěných výsledků je doporučen specializovaný průzkum u puklinového pramene, který je výronem radioaktivní vody v hlubším oběhu a lze uvažovat o léčebném využití tohoto pramene.
Za námahu stojí navštívit tvrz Cuknštejn viz foto www.cuknštejm.com
Terčino údolí je skvost, který by určitě neměl uniknout Vaší pozornosti
foto: převzato z webu novohradky.info
GPS: 48.779677, 14.758904
Chotoviny - léčivá studánka
Obec Chotoviny, 7km severně od Tábora, je významná zdejším zámkem a krásnou zámeckou zahradou a parkem. Pro svou velikost (22,5 hektarů) evidován jako památka I. kategorie.
ZÁZRAČNÁ STUDÁNKA
Nedaleko gotického kostela Petra a Pavla z roku 1380 se nachází kaple s údajně léčivou studánkou. Dle legend se ve zdejší studánce dvěma mladíkům zrcadlil obraz Panny Marie. Věřilo se, že zdejší voda má od této události léčivé účinky. Dle pověstí přišla slepá dívka z obce Sudoměřice (dnes Sudoměčice u Tábora). Když si omyla oči, tak opět viděla. V 19. století sem směřovala četná procesí. Od kostela je krásný rozhled na Táborsko.
Kudy
Vlak:
trať č 220 Tábor - Benešov u Prahy, první zastávka za Táborem
Auto:
z Tábora po silnici Prahu 7 km (odbočka u budoucího exitu 77 dálnice D3 - konec nyní dokončené části)
Veřejná doprava:
místní linky z Tábora do Chotovin
Na kole:
z Tábora po trase č. 11 na Lapáček, odtud po trase č. 1176 (cca 13 km) nebo z Tábora po trase č. 1177 směrem na Mladou Vožici, cca 3 km za Táborem odbočíte na křižovatce vlevo na Chotoviny (celkem cca 10 km)
Pěšky:
z Tábora po červené TZ (cca 9 km)
Parkování: v obci (neplacené)
info čerpáno z http://www.tabor.cz/cs/turista/historie-a-pamatky/tipy-na-vylety/chotoviny.html
foto: http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=mest/chotovin.htm
GPS: 49.474247, 14.677466
studánka Světluška - obora Hvězda
Dříve se tato studánka nazývala Světlička. V údolí potoka pod letohrádkem (západně od něj, pod srázem) se nachází jedna ze štol vodovodu Pražského hradu. Nad vstupem do štoly je vybudována kruhová věž zvaná Světluška. Z obory vedl podzemní vodovod až na Pražský hrad.
Dříve měla studna šestiboký tvar, pravděpodobně podle tvaru Letohrádku, ve třicátých letech minulého století byla přestavěna do nynějšího tvaru válce.
Velice zajímavou legendu o původu jsem se dočetl v magazínu Reflex č. 21-08:
"...Světličkou byla nazývána roklina pouze několik desítek metrů vzdálená od věže, hned za ohradní zdí obory Hvězda. V průběhu bitvy na Bílé hoře 8. listopadu 1620 byl v této roklince obklíčen oddíl legendárních Moravanů. Neodpovídá ovšem historické skutečnosti, že by zde Moravané zemřeli do posledního muže. Ve skutečnosti, se tito žoldnéři, většinou německé národnosti, vzdali. Nicméně legenda vedla k tomu, že ve druhé polovině 19. století, v době romantického vlastenectví, začali obyvatelé z okolí v podvečer bělohorské bitvy zapalovat svíčky a lucerničky na paměť bělohorských bojovníků. Tak vznikl název SVĚTLUŠKA či SVĚTLIČKA
GPS: 50.082480, 14.324221
Balbínův pramen - Brněnské Ivanovice
pramen nedaleko frekventované silnice z Brněnských Ivanovic do centra Brna, mezi průmyslovou zástavbou v Kaštanové ulici. Artézký vrt, s neupravenou surovou vodu, která je díky vyššímu obsahu iontů železa, manganu a plynného sirovodíku nevhodná pro běžné pití.
cca 20m od pramene je automat Společnosti Obecní vodní družstvo Balbínův pramen. To vznikla roku 1993, kdy byl uveden do provozu vrt HV 400. Poskytujeme lidem kvalitní pitnou vodu na úrovni kojenecké vody s nízkým obsahem dusičnanů. Vrt je proveden na Kaštanové ulici v Brněnských Ivanovicích v blízkosti obchodního domu. Upravená voda je zbavována železa ozonizací. Neupravená voda je původní voda s vysokým obsahem železa.
GPS: 49.158231, 16.642322
Šabinská kyselka - Šabina -
Šabinská kyselka
V rašelinách jižně od obce Šabina vyvěrá několik kyselek. Jedna z nich má upravený vývěr a stala se oblíbeným místem pro osvěžení místních obyvatel. Je to voda příjemně nakyslé chuti o teplotě 9°C s vydatností jen 1 litr za minutu. Kyselka nemá alkalický charakter a obsahuje kyselinu uhličitou, sírovou a křemičitou a má vyšší obsah železa. Svým složením se podobá kyselkám Mattoni a Korunní. Poslední rozbor byl proveden v roce 1992 a bylo zjištěno, že je bakteriologicky nezávadná a obsahuje také stopová množství selenu, chlomu, niklu zinku, olova, mědi a kadmia.
info: http://www.kr-karlovarsky.cz/Turisticky/mineralka/prameny.htm
GPS: 50.126396, 12.587081
Pramen Jedlová – Stará Voda
Vyvěrá 500m jižně od Staré vody u Kosího potoka, 25m pod úrovní potoka. Vždy byl jedinečný svým vysokým obsahem CO2 a tím, že tryskal přerušovaně. Pramen vykoupilo město Mariánské Lázně od podivínského podnikatele Haubnera, který jej dříve odkoupil a zlepšil jímání pramene s úmyslem později pramen prodat. Město jej pak nikdy nepoužívalo.
… v roce 1920 zakoupil vývěr Hans Haubner, mariánskolázeňský dobrodruh. Kyselku nechtěl sám stáčet, ale hodlal ji se ziskem prodat Městu Mariánské Lázně. Předpokládal, že město z obavy před konkurencí od něho pramen odkoupí (za stejným účelem zakoupil i Štolní pramen pod Panským vrchem u obce Drmoul). Lázeňská společnost prý nakonec pramen v Jedlové skutečně od něho koupila, ale nikdy jej nevyužívala. Reklamní název "Kristův pramen", kterým Hans Haubner kyselku nově pojmenoval, se však neujal…
( zdroj: http://www.mariansko-lazensko.cz/html/kyselka_jedlova.htm)
V minulosti docházelo k ředění pramenité vody vodou potoční, i přesto byl hodnocen jako chuťově nejlepší v okolí.
Vzhledem k tomu, že kvalita minerální vody není sledována, je její pití na vlastní nebezpečí každého návštěvníka. Pramen je zařazován mezi tzv. studené, slabě mineralizované hydrogenuhličitano-chloridové sodno-hořečnaté kyselky. Pramen je zastřešen altánkem a vede k němu dřevěný mostek. Je zde i informační tabule.
GPS: 49.972779, 12.588192
Brno – Podkomorské lesy – studánka U Tří křížů
Pod tímto názvem se označují dvě blízká místa v severní části přírodního parku Podkomorské lesy. Jednak samotný prostor, kde stojí opravdu tři kříže a kde dříve stávala kaplička, a poté i pramen nacházející se asi o 100 výškových metrů níže a blíže k Veverské Bítýšce po turistické značce. Pramen má dle pověsti léčivou schopnost a nabízí příjemné místo k posezení. Voda je přinejmenším opravdu pitná. Přístup sem není těžký, i když vede po zarostlé pěšince od chatové osady u přístavu ve Veverské Bítýšce. Kousek výše nad pramenem prochází nově opravená křížová cesta z Chudčic, která přechází štěrkovou cestu lemující oboru a vstupuje do obory, kterou prudce stoupá k samotnému poutnímu místu, kde dříve stávala cyrilometodějská kaple sv. Kříže. Nařízením císaře Josefa II. byl roku 1784 zbořen. Od roku 1865 zde stojí tři kamenné kříže + ještě jeden dřevěný několik metrů od tohoto místa. Pokud se zde budete chovat tiše, možná se za vámi přijde podívat i nějaká srnka či jiná lesní zvěř.
Přístup:
Nejkratší od Chudčič po obnovené křížové cestě (k pramenu nutno sejít), prudkým stoupáním. Případně z Veverské Bítýšky od přístavu po zelené značce přímo kolem pramenu, poté prudce nahoru k místu bývalého kostelíku.
info: www.alena.ilcik.cz
GPS: 49.275986, 16.460253
Brno – Podkomorské lesy – Helenčina studánka
Studánka leží uprostřed rozsáhlých lesů přírodního parku Podkomorské lesy. Byla vždy místem osvěžení poutníků, lesních pracovníků i přirozeným napajedlem zvěře. Dávná studánka byla pravděpodobně na konci 19. století opatřena roubením z dubového dřeva, na němž byla přibližně kolem roku 1920 založena cihelná klenbička. Pramen však nebyl trvale udržován a zanikal. Roku 1983 byla péčí Klubu Mrštíkovy Pohádky máje provedena zásadní rekonstrukce objektu, pramen byl podchycen a opatřen výtokovým portálem z žulových kvádříků. Bronzový reliéf s motivy Pohádky máje zpracoval brněnský výtvarník Oldřich Martínek podle návrhu architekta Bohuslava Kučery. Další úprava pramene byla provedena v roce 1996 společností Eurotel a ta nadále pečuje o sledování kvality vody. Má to uloženo jako kompenzaci s povolením výstavby nedaleké věže pro mobilní telefony. a kvalita vody je pravidelně sledována (na místě jsou vyvěšeny výsledky rozboru z laboratoří Brněnských vodáren a kanalizací, a.s.).
... jako achát založený do smaragdové trávy tu rozlévala svoje vody ...
Vilém Mrštík, Pohádka máje
Přístup:
Např. autobusem 54 nebo 52 na konečnou do Žebětína, poté do kopce po žluté a zelené značce (cca 2, 5 km) nebo busem 68 k Masarykovu okruhu na zastávku "Tribuna B", poté po zelené (cca 1 km).
info: www.alena.ilcik.cz
GPS: 49.218964, 16.456814
Srní – Šumava – Medvědí strom – pramen
Hauswaldská kaple stávala několik set metrů od plavebního kanálu v úbočí Kostelního vrchu u pramene ve výšce 930 m.n.m. Ze Srní na Hartmanice, po chvíli stará dřevařská osada Neciv – Mosau. Před pravotočivou stoupající zatáčkou přetíná bývalý plavební kanál, kanál Vchynicko – Tetovský . Autem se zde smí parkovat. Vydejte se proti proudu a stoupejte podél kamenného skluzu. Dojdete k místu kde nad kanálem stojí velký objekt, ze kterého se ozývá hučení vody, jděte dál ke kamennému mostku, u něho je provizorní dřevěný most pro dřevaře. Zde je vyznačená odbočka - Hauswaldská kaple.
Kaple zde byla vystavena roku 1820. Bohužel v 50.letech minulého století bylo vše zbouráno. Kaple byla zasvěcena Panně Marii a v minulosti se zde stalo nemálo zázraků. Zázračná uzdravení či záchrana dvou žen před útokem medvěda zásahem Panny Marie. Poté na toto místo docházeli lidé kteří špatně viděli, či byli slepí. Po modlitbách odcházeli uzdravení. Místu se říkalo „malé šumavské Lurdy! Docházelo k zdravování poutníků z celé Evropy.
Pramen je údajně bydlištěm vodního skřítka a vystupuje tu s vodou silná zemská energie. Její účink bychom mohli použít při léčbě močových cest a prostaty. Voda má ledovou vynikající chuť
Info, foto: druidova.mysteria.cz/.../Medvedi_strom.htm.
GPS: 49.098804, 13.476691
Srní – Šumava – Medvědí strom – pramen
Hauswaldská kaple stávala několik set metrů od plavebního kanálu v úbočí Kostelního vrchu u pramene ve výšce 930 m.n.m. Ze Srní na Hartmanice, po chvíli stará dřevařská osada Neciv – Mosau. Před pravotočivou stoupající zatáčkou přetíná bývalý plavební kanál, kanál Vchynicko – Tetovský . Autem se zde smí parkovat. Vydejte se proti proudu a stoupejte podél kamenného skluzu. Dojdete k místu kde nad kanálem stojí velký objekt, ze kterého se ozývá hučení vody, jděte dál ke kamennému mostku, u něho je provizorní dřevěný most pro dřevaře. Zde je vyznačená odbočka - Hauswaldská kaple.
Kaple zde byla vystavena roku 1820. Bohužel v 50.letech minulého století bylo vše zbouráno. Kaple byla zasvěcena Panně Marii a v minulosti se zde stalo nemálo zázraků. Zázračná uzdravení či záchrana dvou žen před útokem medvěda zásahem Panny Marie. Poté na toto místo docházeli lidé kteří špatně viděli, či byli slepí. Po modlitbách odcházeli uzdravení. Místu se říkalo „malé šumavské Lurdy! Docházelo k zdravování poutníků z celé Evropy.
Pramen je údajně bydlištěm vodního skřítka a vystupuje tu s vodou silná zemská energie. Její účink bychom mohli použít při léčbě močových cest a prostaty. Voda má ledovou vynikající chuť
Info, foto: druidova.mysteria.cz/.../Medvedi_strom.htm.
GPS: 49.098904, 13.476691
Těchobuz - Bolzanova studánka, zámek
Bolzanova studánka v zámeckém parku v Těchobuzi byla nedávno zastřešena Správou lesů České republiky a je vhodnou zastávkou k odpočinku během okruhu, neboť zde byly instalovány lavičky pro klidný odpočinek. Toto místo jsme zařadili do okruhu vzhledem k legendě, která se k ní váže a turisty jistě zaujme. V roce 2007 zde byla slavnostně otevřena naučná stezka ,,Mozaika krajiny", která se váže k historii Bernarda Bolzana
V letech 1823 - 1848 pobýval na zámku v Těchobuzi B. Bolzano. - významný matematik, teolog a filozof 19. století
GPS: 49.510260, 14.927617
Salačova Lhota - Vysočina – studánka Pod Stražištěm
V 17. století byly studánce pod Stražištěm přisouzeny léčivé účinky. Jak bylo tehdy zvykem, byla na tomto místě postavena kaple (v nedávné době opravená) a ke studánce se konaly poutě. Ty se dnes pořádají poslední neděli v červnu. Ke studánce si stále množství lidí jezdí pro chladnou a průzračně čistou vodu. Její zvláštností je, že natočená do lahve vydrží beze změny kvality i týden
K zalesněnému vrchu Stražišti, nejvyšší vrch mikroregionu s nadmořskou výškou 744 m n. m se váže mnoho pověr i pověstí. Podle jedné z nich zde stávaly v dávných dobách hranice, které se zapalovaly v dobách válek či nepřátelských nájezdů. Tím plnil vrch funkci strážce svého okolí, a odtud také pochází jeho jméno.
Foto: http://www.bratrice.cz/6.htm
GPS: 49.533957, 14.999281
Sudějov – studánka Sudějovka – kostel sv. Anny
byla nazývána Sudějovkou.
poutnický kostel sv. Anny, pod ním studánka s léčivou vodou
O vodě ze studánky šla pověst, že je léčivá, a to zejména pro oční, ale i jiné neduhy. Nad studánkou byla vystavěna dřevěná kaplička se zavěšeným obrazem sv. Anny, která vyhořela. Nová kaplička s vysvěceným obrazem se stala známým poutním místem pro poutníky z Čech, Moravy ale i dalekých Uher. Kaple přestavěná na kamennou byla dne 25. července 1725 vysvěcena a druhý den zde byla konána hlavní pouť.
Kostel byl vystavěn na náklady pana Karla Jáchyma, hraběte z Bredy a doplněn ambity z roku 1742. Procesí sem přiváděli faráři z Nebovid, Solopysk, Bykáně, Červených Janovic, Zbraslavi, Čestína, Kácova a Uhlířských Janovic. (Volně dle kroniky Josefa Hylase, truhláře a rolníka ze Sudějova, dne 30.6. 1890.)
Obec leží 4 km od Uhlířských Janovic a 20 km od Kutné Hory.
Foto : http://www.obecsudejov.cz/
GPS: 49.859899, 15.104069
Nové město n. Metují - obec Spy- studánka na Husím krku
Protože studánka nemá svoji pověst, dostaly děti ze škol v Novém Městě nad Metují v roce 2002 úkol ji vymyslet. Jednu z nich vám představujeme.
Bylo jedno království, ve kterém žil král se dvěma dcerami. Jedna dcera se zamilovala do bohatého šlechtice z druhého království. Jeho druhá dcera Eliška se zamilovala do chudého pasáčka hus. Ale její otec jí to nedovolil. Eliška stále plakala, že si nemůže vzít pasáčka hus, tak se jednoho dne rozhodla, že uteče za svým milým. Její otec se velmi rozhněval a vydal se ji hledat. Mezi tím se Eliška stala pasáčkovou ženou. Její otec ji našel a proklel ji: „Jestli se do roka nevrátíš na zámek, tak se staneš husou“. Eliška měla pasáčka stále ráda, a tak s ním zůstala: Jednoho dne, když šla Eliška s pasáčkem ke studánce pro vodu změnila se v husu. Lidé měli Elišku moc rádi, a tak studánku pojmenovali Na Husím krku. (Ambrůžková, Čechovičová
7.B ZŠ Krčín)
V okolí –
Lesníkova studánka a obůrky v Klopotově - GPS
50°20'24.98"N, 16°10'39.922"E
Studánka sv. Barbory
Info: www.novemestonm.cz/pro-turisty/tipy-na-vylet/.
N.m.n.M., Husovo náměstí 5min. ( 0,3 km), Sepský most (0,4 km) – Křížek (0,5 km) – Spy (0,4 km) – studánka na Husím krku (1,2 km).
Doba chůze: 1 hod. 50 min.
Zastávky: 2 hod. 00 min.
Výškový rozdíl: 75 m.
Nejvyšší bod: Studánka - 365 m.
Náročnost: nenáročná trasa vedoucí převážně po značených turistických cestách.
Možnost občerstvení na trase: U studánky je upravené ohniště.
Zajímavosti na trase: Galerie Zázvorka, vyhlídka ze Zádomí, městské muzeum, údolí Janovského potoka, uklidňující přírodní scenérie.
GPS: 50.332718, 16.152558
Praha – Malá Chuchle – Mariánský pramen
Přírodní rezervace Chuchelský háj zahrnuje území na svahu mezi obcemi Velká Chuchle a Malá Chuchle a plošina nad ním. Vlastní CHÚ tvoří skalnatý svah pod kostelíčkem sv. Jana Nepomuckého. Patřil k areálu zaniklých lázní v Malé Chuchli. Součástí je i studánka s vodou zajímavého složení (vysoký obsah hořčíku) a romantickou mariánskou kapličkou.
autobusové zastávky - Velká Chuchle Bus 172
Malá Chuchle Bus 129,172,204,241,243,244,255
vlakem - Praha - Velká Chuchle
autem - Intercamp Kotva GPS 50°1'54.596"N, 14°24'15.065"E
GPS: 50.017677, 14.387163
Praha 8 – Libeň - studánka Libeňka
Studánka je vytvořena z velkých žulových kvádrů. Tři poměrně vysoké schody sestupují do obdélné prohlubně cca 115 cm široké, 110 cm hluboké, i se schody 205 cm dlouhé. Ve spodní části čelní stěny kovová trubka, z které vytéká voda do jímky 50 x 56 cm, hluboké 30 cm. Prostor před schůdky vydlážděn.
Zajímavosti:
V 80. letech 20. stol. je pramen popisován jako neupravená mokřina se špatným odtokem - dnešní úprava zřejmě z poč. 90. let. Název též Svatovojtěšský pramen, U loděnice.
Katastrální území: Libeň.
Upřesnění polohy: studánka se nachází v louce v jihozápadní části Thomayerových sadů (dnes v těsném sousedství staveniště protipovodňové ochrany libeňského přístaviště).
Info, foto : envis.praha-mesto.cz/(x2w4wyiubcdb4u45o2bkji4....
GPS: 50.108084, 14.467122
Konstantinovy lázně - osada Břetislav – Studánka Lásky
Naučnou stezku Ke Studánce lásky - ve východišti Na vyhlídce je umístěná i první uvítací informační tabule, seznamující s náplní NS a základními údaji. Trasa je značená značkami typickými pro naučné stezky. Je značena obousměrně a je vhodná i pro cyklisty. Na významnějších místech je i příjemné posezení. Stezka začíná i končí v Konstantinových Lázních od turistického rozcestníku "U nádrže". První tabule se nachází v Konstantinových Lázních poblíž lázeňského domu Alžbětin dvůr.
Již samotná chůze tichým údolím Hadovky má blahodárný účinek . Nedaleko místa, kde trať lokálky Pňovany – Bezdružice viaduktem Hadovku křižuje, se na odbočce nalézá Studánka lásky. Vývěr docela chutné minerálky těsně u břehu potoka zachytili kdysi sedláci do dubového sudu a díky lákavé pověsti k němu zamířil nejeden pár. Podle pověsti, napijí-li se ze studánky milenci, jejich láska nikdy nevyhasne. Informační tabule u přístřešku s lavicemi Vás seznámí s historii studánky, dozvíte se něco i o houbách. Pár kroků od studánky je přes Hadovku bytelná lávka, po které je po 100 metrech možno přijít k červené turistické značce.
cca 15km severně od Stříbra, cca 35km severozápadně od Plzně v Tepelské vrchovině.
Vojtův Městec – Kamenný vrch – Juditin pramen
Radioaktivní pramen nese jméno své objevitelky Judity. Lze k němu jen pěšky. Po uveřejnění objevu se zájem o studánku zvýšil, byť ji místní znali. "Studánka je v provozu mnoho let, ale nikdo nevěděl o těch léčivých parametrech, Pramen není nijak silný. (foto Hana Bulová)
Nejcennější účinek je podle odborníka analgetický, omezující bolest. Nejlépe je vypít vodu na místě, při odběru k dalšímu použití totiž dochází k intenzivnímu úniku radonu, voda tak ztrácí na aktivitě. Každopádně zcela nevhodná k přenosu je PET lahev. Naopak v pivní lahvi s patentním uzávěrem či ve větší skleněné nádobě s pryžovou zátkou vodu převézt lze. Nalévat by se měla po stěně nádoby a uzavřít bez vzduchové bubliny. (Mladá fronta Dnes, 7.11.2006)
Léčivé jsou podle odborníků vody studánky v lesích pod Kamenným vrchem mezi Vojnovým Městcem a Herálcem na Žďársku. Přišlo se na to ovšem náhodou, když studenti Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dělali na podzim 2004 výzkum a objevili, že ze studánky vyvěrá pramen léčivé radioaktivní vody.
GPS: 49.679196, 15.931769
Hrubý Jeseník – Červená hora – Vřesová studánka
nejvýše položené poutní místo Moravy a Slezska, 10 km jihozápadně od města Jeseníku, ve výšce 1300 m n.m., na hlavní turistické trase mezi Červenohorským sedlem a Keprníkem.
Pověst vypráví, že jistý revírník střelil jelena a položil ho tak, aby mu voda z výše položeného pramene vtékala do chřtánu. Chtěl ho vyvrhnout, vrazil do něho nůž, jelen však vyskočil a utekl. Marné bylo myslivcovo pátrání, jelena nenašel. Po čase se on a jeho rodina přestěhovali do Čech, kde revírník později vážně onemocněl. Vzpomněl si na příhodu s jelenem a šel hledat pomoc ke známému prameni a uzdravil se. Z vděčnosti dal zde postavit sloup s obrazem pěti ran Krista Pána. Později zde byla postavena dřevěná kaple, ta byla nahrazena kamenným objektem a ve 30. letech minulého století zde byla postavena dřevěná horská kaple. 30. května 1946 po zásahu bleskem vyhořela a v roce 1987 byla stržena i chata, původně útulna pro poutníky. Zůstala jen vodní kaple nad pramenem.
(čerpáno: http://www.ado.cz/poutni/vres_studanka/vresova_studanka.htm)
Autem i autobusem lze přijet na Červenohorské sedlo, odtud pěší pouť 4 km (cca 1,5 h.) s převýšením 300 m, po zpevněné lesní cestě po červené značce (opravená cesta) až na Vřesovou studánku.
Vřesová studánka byla na jaře 2006 v dezolátním stavu. Proto byla v létě "do kamene" rozebrána a znovu postavena a zrekonstruována.
GPS: 50.145059, 17.132340
Svatý Jan pod Skalou - studánka sv. Ivana
Interiér kostela sv. Jana Křtitele si zachoval barokní podobu, i když prošel několika stavebními úpravami a dominuje mu překrásný barokní náhrobek sv. Ivana (bohužel se uvnitř nesmí fotit). Odtud se projde do navazujícího renesančního skalního kostela Panny Marie. Kostel byl vytesán přímo v jeskyni, kde podle legendy pobýval poustevník Ivan. Jeskyně bývala v minulosti vyhledávaným poutním místem. Z podlaží jeskyně vyvěrá pramen studánky sv. Ivana . Voda má příznivý obsah minerálních látek a je stále považována za léčivou, v minulosti byl pramen označován jako zázračný a zejména na počátku 20. století byl využíván k léčebným účelům - byly zde Svatojánské lázně. Voda bývala také stáčena do lahví a prodávána pod značkou Ivanka.
Obec Svatý Jan pod Skalou se nachází necelých 20 km jihozápadně od Prahy, nedaleko města Berouna a Loděnice. Vedle nedalekého Karlštejna a starobylého Tetína patří do trojlístku historicky nejvýznamnějších míst na Berounsku. Vzhledem k jeho blízkosti Prahy a docela dobré dopravě je jedním z oblíbených výletních míst.Celá obec je situována v srdci národní přírodní rezervace Karlštejn. Atraktivnost tohoto krásného místa přiměla již v minulosti k vytvoření první, nejstarší značené turistické cesty v Čechách - cesty Vojty Náprstka BEROUN - SV. JAN - KARLŠTEJN.
foto : http://vcervinka.superhosting.cz/sv_jan_pod_skalou/sv_jan_pod_skalou.htm
Hnanice - Znojmo - Wolfgangova kaple
Dominantou obce je chrám svatého Wolfganga, v je nejstarší části se nachází studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři.
Kdysi dávno přijel rytíř a odpočíval u studánky. Byl zoufalý, neboť mu z válečných útrap hrozilo oslepnutí. Když si však křišťálovou vodu ze studánky protřel oči zjistil, že opět vidí stejně dobře jako dříve. S vděčností v srdci jel dál a všude hlásal slávu studánky, která mu vrátila zdraví. Na místě zázračného pramene pak byla kolem roku 1200 postavena Wolfgangova kaple.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga skládati příspěvky, almužny a milodary, a z nich byl postaven současný kostel se třemi oltáři a zvony, z nichž jeden s letopočtem 1480 se dochoval dodnes.
foto : www.penzion-hnanice.cz/index.php?a=historie.
GPS: 48.797075, 15.987272
Petřkovice - Panna Marie ve skále
U obce Petřkovice nedaleko Nového jičína, na úpatí Petřkovické hory. Je obdobná jako Lurdy, a lidé ji i tak berou a oslavují. Ve skále je jeskyně, ke které vede kamenný schodiště . Pramen, který je nedaleko je pobažován opravdu za záračný.
Jeskyně s Pannou Marií byly postavena obcí v letech 1888 na oslavu stého výročí zjevení v Lurdech.
Pouť se koná od té doby vždy v neděli po svátku Nanebevzetí Panny Marie. Což je 15.08.
Poloha: 17 km V od Hranic na Moravě, přes Starý Jičín, Jičinu a Třemešnou
GPS: 49.545883, 17.958576
Nový Jičín - vrch Svinec - Oční studánka
Na úpatí kopce Svinec u Nového Jičína, 500m od kříže, z vrcholu po žluté značce, se nachází zázračná studánka tzv. Oční s kapličkou. Pramen u Jiřského keře byl dříve sirovodíkový, dnes je voda dobrá, pitná a jezdí pro ní denně mnoho lidí.
Johann Stieber v roce 1889, po svém návratu z cest po poutních místech Svaté země, Egypta a Říma, postavil u studánky umělou lurdskou jeskyni se sochou Panny Marie Lurdské. U Oční studánky je i kaplička Panny Marie Svatohostýnské, zbudovaná po druhé světové válce občany Starého Jičína a okolí. K soše P. Marie Lurdské se v minulosti vždy 6. října konaly poutě.
Voda ve studánce je prý zázračná, údajně mnohým nemocným vyléčila oči. Podle pověsti poblíž kdysi pásl ovce sirotek Jakub, chlapec neposlušný a vzpurný. Když mu sestra přinesla oběd, volal na ni: "než bych toto mizerné jídlo jedl, ať raději zkamením a ať mě svině sežerou!" V tom z lesa vyběhly dvě svině, chlapce ubily a sežraly. Chléb, který mu sestra donesla, se proměnil v kámen a z džbánku od mléka vytryskla voda. Kopci nad studánkou se od té doby říká Svinec.
GPS: 49.570649, 17.979330
Spálovský mlýn - Panna Marie ve skále
V údolí řeky Odry jde o velmi významné poutní místo. Lokalita Spalovský mlýn se nachází v půli cesty mezi obcemi Spálov a Klokočůvek
O počátku poutního místa se dochovala řada zbožných pověstí a legend ve Spálově i v okolních obcích.
Podle legendy se v dobách švédských válek v nedaléké jeskyni ukrylo několik zraněných vojáků císařské armády a všichni zahynuli, až na jednoho, který se vroucně modlil k Panně Marii. Místní mlynář nechal usadit do jeskyně její obraz a k místu začala proudit početná procesí. Před 100 lety byl svatý obrázek vyměněn za sošku, která pochází z Polska z Gurové. Ročně sem přicházelo i 5000 poutníků.
Spálovská vrchnost zde nechala vystavět vanové lázně k využívání vodoléčby, která byla v minulém století všeobecně uznávána a používána. Tyto vanové lázně jsou písemně doloženy již k roku 1848 a léčil v nich vodou a koupelemi první spálovský vrchnostenský lékař Laurenz (Vavřinec) Tichý.
Před jeskyní stojí buk, jehož stáří odhadují na 400 let
GPS: 49.718575, 17.734069
Příbor - Sarkanderka
Studánku můžete vidět za kaplí vystavěnou v roce 1866, směrem do Ostravy, při vedlejší silnici, u železniční trati.
Pověst vypráví, jak se mladý Jan Sarkander, trávící své dětství v Příboře, vypravil ke Skotnici a cestou jej přepadla žízeň. Vody nablízku nebylo. Najednou se mu zdálo, že naněj někdo volá: "Kopej" Pomodlil se a vyvrtal svým nožem do země díru. Ta se hned naplnila znamenitou studenou vodou. Pro vodu ze Sarkanderovy studánky jezdili lidé ze Slezska a ze Slovenska a nosili si ji v nádobách domů, protože věřili v její léčebnou moc. Zvláště Slováci z Turzovky a jejího okolí, kteří každoročně chodili do Příbora uctívat ostatky sv. Urbana (25. května), nikdy neopomněli zastavit se u Sarkanderovy kapličky a u studánky. V Příboře se jim říkalo "Urbánci". U studánky pod kapličkou si omývali tváře, hlavu, oči, nohy, ruce a omývali i své děti, aby zůstaly zdravé.
Kapli dal vystavět příborský občan David Hiner z vděčnosti a uzdravení. Trápila ho slepota a vymýváním vodou ze studánky se mu zrak vrátil. Když moravský etnograf Ant. Klvaňa referoval o studánce roku 1905, tak napsal v Českém lidu : "David Hiner žije dosud a dosti dobře vidí, ač je hodně stár." Podle jiného pramene zemřel v roce 1901 v požehnaném věku 81 let
Další pověst praví o uzdraveném tříletém Emanuelovi, který se také dožil vysokého věku. Díky studánce se prý uzdravila i hluchá a téměř slepá školačka Žofie Polášková. Ta se mněla v roce 1919 stát řádovou sestrou v nemocnici milosrdných sester v Olomouci.
info:
publikace/Bohumil Vurm - "Krásy a tajemství České republiky-Moravskoslezský kraj" str.71, vydalo Praga Mystica 2003
GPS: 49.650233, 18.140544
Hostašovice - "Prameny Zrzávky" - přírodní památka
Jde o dvě studánky, které jsou umístěné hned vedle sebe, z nichž jedna má vodu s vysokým obsahem sranu železitého a druhá se prozrazuje již zdaleka zápachem, jelikož má vysoký obsah sirovodíku..
Od železité vody první studánky dostal potok název Zrzávka.
Druhá studánka se jmenuje buď Smradlavka, nebo Bílá studánka, protože sirnatá voda barví na bílo.
Území, které je chráněné a jmenuje se Prameny Zrzávky leží kousek,asi 0,5km po červené od železniční zastávky Hostašovice. Zde se můžete osvěžit zevnitř, je zde i bufet a nebo další 0,5 km po červené ke Kacabaji - rybníku, kde se můžete osvěžit i zvenčí.
V Hostašovicích vyvěrá ještě jedna studánka -"Jaštěrča", jižně od obce. Je nedaleko MŠ - GPS 49°31'57.352"N, 17°59'42.54"E
GPS: 49.522560, 18.014722
Frýdek Místek - lesík Hájek - studánka
V lesíku Háje, je studánka se zázračnou vodou, ke které vedou tzv. schody pokání. Nedaleko nalezneme poutní chrám Navštívení Panny Marie.
foto - http://fotoalba.cz/fotky/9692516
GPS: 49.550028, 18.350028
Libavá - Spálov - Stará voda - Královská studánka
Po odsunu německého obyvatelstva se zde v r. 1949 konala poslední pouť a pak byl prostor uzavřen pro potřeby armád. Malebná obec Stará Voda se stala součástí vojenského výcvikového prostoru, r. 1950 byla zrušena a postupně srovnána se zemí. Zachován zůstal pouze těžce poškozený poutní chrám. Na místě kláštera jsou dnes pouze zbytky zdiva a studna na bývalém nádvoří.
Stejný osud potkal kapličku u nedalekého pramene léčivé vody, který se jmenuje „Královská studánka“. . V letech 1737-1760 je údajně zaznamenáno sedmnáct případů, kdy na přímluvu sv. Anny její voda vyléčila chromé.
Pramen je spojováno s pověstí o útěku polského krále Boleslava Smělého roku 1079 po zavražděn sv. Stanislava.
Po odchodu sovětských vojáků se první pouť konala 28. září 1991
Vojenský újezd Libavá je svojí rozlohou 32 733 hektarů druhým největším a trvale v něm žije 1201 obyvatel, což je víc než ve čtyřech ostatních újezdech dohromady. Režim vstupu na toto území byl velmi přísný, ale od roku 1991 jsou některé jeho části otevírány veřejnosti rychleji než v jiných vojenských újezdech.
poloha studánky GPS je pouze orientační:
ze žel. stanic Budišov n. Budišovkou - jihojihozápad - přes Podlesí do Staré Vody - 8 km. Ze železniční stanice Domašov n. Bystřicí - východ - po silnici - 15 km. Směr obec Podlesí
Občerstvení: v místě není možnost ubytování, restaurace a není možnost nákupu potravin (nejblíže je Město Libavá nebo Budišov n. Budišovkou).
GPS: 49.672528, 17.601738
Staré Těchanovice - Janské koupele
Staré Těchanovice - Janské Koupele, dříve zvané také Melečské Lázně, Janské Lázně, Janský Pramen, Janská Studánka, německy Bad Johannisbrunn, byly po celé 19. a v první polovině 20. století jedním z nejznámějších lázeňských míst ve Slezsku.
Svůj věhlas získaly díky kvalitní železité minerální vodě a krásné poloze v lesích asi 20 kilometrů jihozápadně od Opavy, v údolí řeky Moravice, severozápadně od Vítkova.
První zprávy o znamenité kyselce, vyvěrající z Janova pramene jsou doloženy z roku 1640. Zdejší obyvatelé však znali uhličité prameny již daleko dříve a jejich léčivou vodu používali k pití a léčení různých zdravotních obtíží, především nemocí srdečních a nervových. Koupání v Moravici se považovalo za lék proti revmatismu. Prameny vyvěraly na katastru obce Staré Těchanovice a patřily k panství Vikštejn, které od roku 1611 až do počátku 18. století vlastnili Oderští z Lideřova. Od roku 1754 využívali prameny jezuité Opavské koleje, kteří sídlili na nedalekém zámku v Melči. Vodu k léčení si nejdříve odváželi v sudech, později vybudovali první lázeňský dům.
O největší rozkvět lázní se však zasloužil hrabě Camillo Razumovský s chotí Marií, po které je pojmenován nejsilnější železitý pramen. Razumovští na konci 19. století koupili panství Vikštejn i s upadajícími lázněmi. Historikové i pamětníci z pozdějších dob dokládají, že na svých majetcích vzorně hospodařili, velké finanční prostředky věnovali na výstavbu škol, kaplí, far, poštovních úřadů i dalších veřejných budov. Z Janských Koupelí vytvořili na tehdejší dobu moderní lázně s vanovými koupelemi, vzdušnými a slunečnými lázněmi i s lékařskou péčí.
GPS: 49.805675, 17.449622
Suchá rudná - pramen kyselky
Vydatný pramen železité kyselky naleznete v lese pár stovek metrů od místní části, které se říká "u polesí".
Minerální voda se podobá kyselkám v Karlově Studánce, je však chudší na obsah CO2. O kyselce u Suché Rudné se zmiňuje prof. CRANZ již v roce 1773.
Píše, že: „pramení v údolí uprostřed hor s takovou silou a šuměním, jakoby byla hnána větrem. Studánka byla tehdy vyzděna a kryta, na dně byla nahromaděna hnědá a žlutá sraženina. Vodou perlily četné bublinky a při ochutnání zanechávala v ústech štiplavý pocit. Mnozí, kteří se jí napili ve větším množství, byli na hodinu až dvě jakoby omámeni. Doporučuje se při trudomyslnosti, srdeční vadě a nemocích sleziny. Šest sáhů dále, píše se, je druhá studánka, která není kryta, pramen vyráží ještě s větším hlukem a šuměním a nalijeme-li vodu do odlivky, perlí tak silně, jakoby kvasila.
Voda obsahuje větší množství chloridu sodného. Je po ní hlad, upravuje stolici, léčí kýlu, používá se při plynatosti, vodnatelnosti, zahlenění hrtanu i k sedacím koupelím.“
Je tedy zřejmé, že tyto kyselky zde byly již před 180 lety a jejich prameny byly daleko intensivnější než jsou dnes a byly takto okolním obyvatelstvem vyhledávány a používány k léčení dříve než v Karlově Studánce.
info, foto . http://www.sucharudna.cz/index.php?str=sr-kyselka
GPS: 50.072981, 17.360737
Bernartice nad Odrou, Šenov u Nového Jičína - Bannerova studána
Bannerova studánka pojmenována podle švédského generála Bannera. Tehdy vládlo v celé zemi velké sucho a všechny potoky v okolí byly vyschlé. Vůdce Švédů Banner v důvěře boží tasil svůj kord a vrazil jej do stráně. V tom místě vytryskl mocný pramen čisté vody. Zde si nabírali vodu a napájeli své koně. Švédové měli v okolí studánky vojenský tábor. Pramen od nepaměti vytéká ze země a to i v dobách, kdy bývá velké sucho a studánka dodnes nese jméno velitele Bannera.
Bannerova studána se nachází přibližně v půli cesty mezi Bernarticemi nad Odrou a Šenovem u Nového Jičína. Pramen čisté pitné vody byl v roce 2004 vkusně upraven.
V současnosti je studánka upravena do podoby malého dřevěného přístřešku, ze kterého vytéká voda do kamenem vyložené nádržky, a ke kterému vedou od silnice schůdky. Vedle pramene je malý dřevěný altán nabízející posezení.
text a foto - http://www.hrady.cz/index.php?OID=5306
GPS: 49.618197, 17.971228
Zátor - Zátorský pramen - kyselka
Podle starých popisů byl vysledován na levém břehu potoku Zátoráček pod svahem přirozený pramenný vývěr kyselky podle červeného zabarvení s intenzivním probubláváním "plynu z hlubin Země". Začátkem 19. století byl vývěr opraven zahloubením 1,5 m v podobě šestihranné nádrže ještě pod širým nebem. Jelikož pramen stále vyvěral, odvod vody zajišťovala dřevěná roura do druhé kamenné nádrže. Tato se nacházela v dřevěném přístřešku s několika lahvičkami. Zde se již kyselka dala nabrat i ve větším množství a jako ozdravující tekutina byla používána nejen k pitným účelům, ale i ke koupelím. Pro kyselku se chodilo s tmavěhnědým hliněným džbánem, který pojmul 2 až 3 litry.
Postupně si kyselka získávala nejen mezi obyvatelstvem, ale i v odborných kruzích léčebné vlastnosti. Podle tehdejšího vyjádření voda povzbuzuje chuť k jídlu, posiluje žaludek a střeva, uvolňuje zácpu, rozmělňuje hleny, čistí vředy a může být používána k pití, mytí, kloktání apod. Podle lékaře Meliona v r. 1845 je pramen charakterizován jako ozdravný, osvěžující, kyselé štiplavé chuti. Nejpřesnější vědeckou analýzu provedl v letech 1886 a 1887 profesor krnovského gymnázia G. Flogl, která obsahuje 16 částí s největším zastoupením kyseliny uhličité, vápníku, sodíku, magnézia. V roce 1883 se zátorskou kyselkou zabývá univezitní profesor a dvorní rada Dr. Ernst Ludwig. Výsledky analýzy se nedochovaly, o významném dílu činnosti profesora však svědčí historické označení zátorské kyselky jako "Studna Dr. Ernesta Ludwiga".
Ke konci 19. století byla nad původním vývěrem zřízena uzavřená dřevěná nadstavba s postupem doby veřejnosti nepřístupná. Druhá nádrž byla v roce 1891 zakryta a kyselka byla čerpána pumpou. V roce 1931 po nutné rekonstrukci dostal objekt nad pramenním vývěrem kyselky již dnešní podobu. Do roku 1996 sloužila kyselka obyvatelstvu v nezměněné podobě s postupným chátráním objektu nejen zvenku, ale i uvnitř, včetně pramenního vývěru a nádrže. Dílo zkázy vykonaly následné dvě povodně v letech 1996 a 1997. Destrukční činností povodní byl původní pramenní vývěr znehodnocen povrchovou vodou z potoka Zátoráček a kyselka vykazovala trvalou bakteriologickou závadností a chemickou nestabilitu.
info + foto - http://www.zator.cz/index.php?akce=kyselka&lang=cz
GPS: 50.045348, 17.592234
Kersko u Hradišťka na Nymbursku - Josefský pramen
Výchozím objektem pro nás bude restaurace Hájenka, která byla stejně jako celá osada v roce 1983 dějištěm filmu Slavnosti sněženek.
Kousek od Hájenky je Lesní ateliér u Kubů. Kromě střídání mnoha výstav se v květnu na zahrádce ateliéru koná slavnost Hrabalovo Kersko.
Dále po silnici přijdeme na červenou turistickou značku u minerálního Josefského pramene.
Od pramene půjdeme vlevo po červeném turistickém značení až na silnici kterou přejdeme, na dohled přijdeme k chatě Bohumila Hrabala s popisným číslem 0315 (červená odbočila vlevo po silnici do Semic).
foto - http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2007020002
GPS: 50.143821, 14.929688
Křemešník - Zázračný pramen, Stříbrná studánka
Na vrcholu Křemešníku (765 m) je osada stejného jména. V polovině 19. století zde bylo 6 domů s 36 obyvateli, se školou, kostelem, hospodou a myslivnou. Tato osada s kostelem Nejsvětější Trojice je největší kulturní a historickou památkou celého okolí. Je to i známé poutní místo k němuž se váže řada pověstí.
Pověst vypráví, že se k této studánce doplížil z blízkého bojiště raněný vojín, "jal se vodou raněné údy vymývati a ty se počaly brzy uzdravovati". Když se to rozhlásilo, putovali sem churaví poutníci ze všech stran. Věřilo se, že tato voda je i bezpečným prostředkem proti choleře, vypuknuvší v roce 1837. Tehdejší účast na poutích dosahovala 7 až 8 tisíc.
Voda v ní uprostřed léta mizí a vyráží až o Vánocích. Pokud se objeví už na podzim, věští válku. Podle ne tak dávných záznamů podzimní voda vytryskla v letech 1938 i 1939...
Další pramen, "Stříbrná studánka", vyvěrá pod hájovnou v Korcích. Na tomto místě stávala vesnice Korček, v níž bydleli havíři, těžící zde stříbro. Tato vesnice zanikla v době husitských válek. Bylo zjištěno, že voda je slabě radioaktivní a poněvadž protéká stříbrnými rudami, obsahuje nepatrné množství stříbra, které má příznivý vliv na organismy.
GPS: 49.403961, 15.324572
Zlaté hory - Hrubý jeseník - pramen sv. Rocha
Začátek: Petrovy boudy mezi Petrovicemi a Zlatými horami-Hrubý jeseník
Délka: 3,6 km, délka vycházky i se zastávkou na roz-hledně asi 3 hodiny. Náročnost střední, pouze pro pěší
Počet zastávek 7
Doba návštěvy celoroční, mimo období s vyšší vrstvou sněhu.
Trasa není vhodná pro běžkaře ani cykloturisty.
Stezka vede převážně po lesních stezkách členitým terénem v převážně jehličnatých porostech. Na stezce se nachází také malé lesní dětské hřiště. Celá stezka prochází příhraniční oblasti s Polskem v revíru Janov. Na stezce se seznámíte s historií této oblasti,
foto:
http://www.jeseniky.net/fotogalerie.php?kate=12&slozka=67
Autor: Karol Chwistek
GPS: 50.249183, 17.418892
Zákupy - Kamenice - Pramen Tří svatých
Pramen obklopují zbytky trojsoší - Antonín Paduánský, František z Assisi, Jan Nepomucký. Už v roce 1709 se k údajně léčivému prameni konala procesí. Při nedávné opravě se odhalilo dřevěné potrubí, které svádělo vodu do zákupského kapucínského kláštera.
V okolí pramenů byla nedávno vybudována naučná stezka.
foto, info: http://www.ceskolipskoinfo.cz/d-zakupy-kamenice-pramen-tri-svatych-288
GPS: 50.695264, 14.662042
Oselce - Kotouň - studánka Kloubovka
Nad obcí Kotouň stojí kaple nazývaná Kloubovka. V kapli vyvěrá pramen, který má podle pověsti léčebné účinky zejména na bolesti kloubů a končetin.
Kapličku u studánky Kloubovky najdete pár metrů od cesty pro pěší. Před kapličkou jsou lavičky pro odpočinek a modlitební klekátko.
foto:http://www.oselce.cz/images/pamatky/kloubovka/01.jpg
GPS: 49.435723, 13.672558
Klokoty (Tábor) - studánka Dobrá voda
Legenda vypráví, se u studánky Dobrá voda zjevila malým pasáčkům Panna Maria se dvěma anděly. Viděli ji i sedláci, kteří tomu nechtěli původně věřit a na místo přišli později podívat sami. Několik dalších dní proto na stejném místě dobytek pásli sami. A jednoho dne se jim také zjevila líbezná paní. Na památku tohoto zjevení vystavili místní lidé u zázračného pramene kapli. Brzy nestačila náporu poutnků, tak byla nedaleko kolem roku 1730 vystavěna kaple nová, větší.
Za socialismu byla ale nad kapličkou vybudována kalová pole, dnes tedy pravděpodobně do pramene prosakují nečistoty.
Jméno Klokoty dostala osada od pramene studánky, který vyvěral s klokotem. Dnes jej ale kryje kaple Dobrá voda
Ke kapli se dostanete po cestičce od poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Cesta je lemována krásnou lipovou alejí
foto: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cesta_na_Klokoty.jpg
GPS: 49.413950, 14.644760
Nihošovice - Studánka Sv. Antonína
Kočí se vzácným nákladem splnil dobře svůj úkol a možná se vracel zpátky do Volyně údolím neposedného potoka Peklova kolem jiné „zázračné“ studánky. Dnes nenápadné, schoulené při úpatí lesnaté příkré stráně okraji u silnice z Nihošovic pod mohutným smrkem se zaskleným obrázkem Sv. Antonína, jehož spojitost s nihošovickou stejnojmennou kaplí je zřejmá. Pojmenování U Dobré vody, zachované pamětníky, navíc přesvědčivě dokládá, že nejde o studánku ledajakou. Vichřice v lednu 2007 kolem ní vyvrátila několik vzrostlých stromů, ale smrk s „Antoníčkovým“ obrázkem odolal. Tlaku civilizace ale hůře odolává kvalita vody. Přestože hodnota dusičnanů je relativně přijatelná (47 mg/l), velmi vysoké je bakteriální znečištění. Hodnota pH (6,6) pak ukazuje vliv kyselého kamenného podloží a není se co divit, protože hned za zatáčkou se rozkládá známý nihošovický lom na drcené kamenivo. Nemá lehký osud ztracená a zapomenutá studánka, ale protože Sv. Antonín je mimo jiné i patron za znovunalezení ztracených věcí, možná ji lidé nakonec znovu objeví, vyčistí a vrátí tam, kam po zásluze patří. Lidem. Tedy sami sobě...
GPS: 49.189326, 13.863190
Radomyšl - Studánka u kostela Sv. Jana Křtitele
Pověst vypráví o zázračném uzdravení dítěte na místě, kde nyní stojí opravdu krásný, nově opravovaný a zdaleka viditelný hřbitovní kostel Sv. Jana Křtitele. Jisté je, že kromě zázračného motýlka byla údajně uzdravující mocí obdařena i blízká studánka pod mohutnými lipami. Kdysi se o ní staral opravdový poustevník a později lidé, jimž přinášela úlevu. Určitě by se starali i dnes, ale podzemní prameny vysychají, ztrácejí sílu a „křtící“ studánka již studánkou bohužel není. I pamětníci mají problémy s jejím nalezením, ale pramen se zatím vymodlit nedá a skrývá se kdesi v zemských hlubinách, jako kdyby už splnil svůj pozemský úkol a nyní po zásluze odpočívá. Zdali se ještě někdy probudí? Snad ano, snad sbírá novou sílu, ale jen příroda ví, jak tvrdé spaní její prameny „živé vody“ mají . . .
GPS: 49.316409, 13.931525
Provodov - Březůvky - léčivý pramen Svatá voda
Poutní místo na úbočí hřebene Brda asi 1 km jihovýchodně od Provodova. Poloha: 10 km jihovýchodně od Zlína ve směru na Luhačovice odbočit do Provodova. Poutní kostel je 1,5 km na JV.
Ústředním objektem poutní kostel Panny Marie Sněžné, poblíž kaplička z roku 1865, z níž vyvěrá „Svatá voda” (vlastní zázračný pramen údajně pod oltářem kostela) a novodobý „venkovní oltář“.
První zprávy o poutním místě na Malenisku pocházejí z počátku 18. století. V té době prožívalo celé tehdejší luhačovické panství, kam také Provodov patřil, velmi smutné časy. Krutí uherští povstalci pustošili na Valašsku a Slovácku jednu vesničku za druhou. Pálili, loupili, vraždili a také odvlékali lidi do zajetí.
V této bouřlivé době žil v dolním provodovském mlýně pod Maleniskem mlynář Pavel Vlaštovica. Jeho nemocná žena Anna, která si naříkala na bolesti hlavy i očí, neboť ztrácela zrak, byla ctitelkou Panny Marie. Denně ji v modlitbách prosila nejen o své zdraví, nýbrž i za lepší časy. Roku 1705 měla mlynářka Vlaštovicová sen, ve kterém se jí zjevil anděl, který ji naučil třem modlitbám, jež na jeho příkaz rozšiřovala mezi svými známými.
V roce 1711, před svátkem Nanebevstoupení Páně, byla mlynářka ve snu vyzvána bělovlasým stařečkem, aby ho následovala. Šel s ní na Malenisko. Několik kroků od velké lípy zastrčil hůl do země a pravil: „Zde je voda, která bude uzdravovat nemocné na těle i duši." A stařeček poté zmizel.
Když šla na druhý den mlynářka na bohoslužby do pozlovického kostela, kam dříve byl Provodov přifařen, viděla, že na místě označeném ve snu je hůl a u ní prýštící pramének vody. Umyla si zde vodou nemocné oči a cítila, že lépe vidí. S velkou radostí spěchala do Pozlovic, ale přesto o svém uzdravení nemluvila.
Po několika měsících přišel k mlynářce ve snu znovu stařeček a důrazně ji napomenul, aby o uzdravující vodě řekla i jiným.
A tak od roku 1712 začínají lidé putovat na toto dosud opuštěné místo Vizovických vrchů. Každým rokem zde přibývalo zázračných uzdravení, jak se o nich můžeme dočíst na zažloutlých pergamenových listech Pamětní knihy provodovského kostela. Poutníci se scházeli u obrazu Panny Marie, který darovala Dorota Jahodíková z Pašovic z vděčnosti za své uzdravení. Tento obraz Matky Boží kojící, jedinečný svého druhu v celé střední Evropě, který je dodnes zachován na hlavním oltáři kostela, pochází od neznámého autora a byl přivezen do Provodova z Vídně v roce 1710, kde jej koupil Jiří Kaydušek, bratr uzdravené Doroty Jahodíkové.
Roku 1720 vážně onemocněl majitel luhačovického panství hrabě Wolfgang Serenyi. Pozlovický farář P. Tobiáš Kotásek sdělil těžce nemocnému vzkaz mlynářky Vlaštovicové z Provodova, že ho Panna Maria uzdraví, ale chce, aby na Malenisku u pramene nechal postavit kapličku. Hrabě Serenyi slíbil, brzy se uzdravil a dal zde vystavět nejprve dřevěnou kapli, později pak zděnou s oltářem. (zdroj http://www.provodov.cz/index.php?option=com_content&task=section&id=17&Itemid=101
Foto: http://www.mistopis.eu/mistopiscr/valassko/zlinsko/malenisko/malenisko.htm
GPS: 49.173255, 17.717723
Nicov – Plánice – léčivá studánka – poutní pramen
Dnes se Nicov uvádí jako nejmenší vesnice na světě, 2 stálí obyvatelé, 4 obytná stavení, 3 psi. Od cedule k ceduli je 150 m. Přesto má bohatou historii a významné stavby. Má vlastní kostel, faru, hřbitov, bývalou školu, hospodu, bazén a tenisový kurt. Chráněná lípa.
Nicot leží východně 2 km od Plánice a 15 km východně od Klatov. Poblíž cesty z Nicova, na poli u silnice na Plánici, asi 500 m od kostela, se nachází mariánská kaplička se studánkou s dobrou, mírně radioaktivní vodou. je studánka s kapličkou Narození P.Marie a s radioaktivní vodou opředená pověstmi o mnoha zázračných uzdraveních.
Tak například voda údajně získala zázračnou moc na přímluvu Panny Marie Nicovské, svědčí o tom množství proseb o uzdravení a díků, napsaných poutníky na stěnách kaple. Pověst, že ve studánce se zjevovala Panna Maria, byla podnětem ke stavbě poutního kostela. Pramen využíval i známý léčitel páter František Ferda ze Sušice. Pramen má slabší přítomnost radioaktivity a hodí se k homeopatickému způsobu léčby. V kombinaci se silným vzduchem a případným pohybem má afrodisiakální účinky.
Podle jiné pověsti se pramen údajně provalil ze země, když jakýsi zdejší pivovarník Jan, do té doby těžce nemocný, slíbil, že postaví kapličku (Balbín). K tomuto prameni se snad vztahuje i Balbínova zpráva o prameni v Nicově, který prý vrátil zrak slepcům.
GPS: 49.390000, 13.474962
Vraclav - léčivý pramen - lázně
Na počátku 17. stol. byla nad pramenem léčivé vody nejprve zbudována kaplička a zřízena poustevna. V letech 1711 - 1719 byly vybudovány lázně s koupelnami. Na místě původní kaple byl pak v letech 1724 - 1730 postaven barokní kostel, jehož autorem je C. A. Canevalle. Úpadek lázní na konci 18. stol. zapřičinil celkové chátrání všech objektů. K náročné rekonstrukci došlo v letech 1976 - 1986.
Dnes je v bývalých lázních expozice k jejich historii a i k dějinám obce Vraclavi. V kostele sv. Mikuláše je umístěn soubor unikátních barokních plastik, které pocházejí z poutní cesty z Králík ke klašteru na Hedči.
Bolejí tě oči? Jdi ke studánce Sv. Mikuláše.
(Vojtěch Václav Čapek)
První známé uzdravení, které ve Vysokém Mýtě a okolí proslavilo svatomikulášskou studánku, se stalo roku 1664. Vysokomýtský nožíř Jan Nečesaný, zvaný Bernard, měl velké bolesti v obou rukou. Byl ve snu vyzván, aby se vypravil ke studánce sv. Mikuláše a tam si omýval ruce vodou. Když tak učinil, skutečně se uzdravil a mohl zase vykonávat své řemeslo. Ve stejném roce uzdravila voda ze studánky chromého vraclavského faráře Mikuláše. Z vděčnosti za své uzdravení dal u studánky postavit malou kamennou kapli zasvěcenou svému osobnímu patronu sv. Mikuláši.Tuto nechal přestavět a rozšířit v roce 1666 vysokomýtský děkan Samuel Hataš. Protože ani tato stavba záhy nedostačovala, rozhodl se děkan Václav Rak z Vysokého Mýta kapli podstatně přestavět. Přestavba začala v roce 1685 a roku 1688 kapli slavnostně vysvětil staroboleslavský probošt Jan Alexius Čapek, který také věnoval do kaple kalich a ornáty a na svůj náklad vydal písničky a drobné devoční obrázky.
Pověst o léčebné síle vody u sv. Mikuláše se šířila a při poutní kapli byly založeny malé lázně s jedním kotlem, v němž se ohřívala voda. V roce 1711 již nedostačovala lázeň velkému zájmu pacientů, a proto byla nedaleko vystavěna nová. Jan František Löw z Erlsfeldu v roce 1708 provedl rozbor svatomikulášské vody s tím, že obsahuje sanytr a suptylnou síru a má moc hojit rány a vysušovat otoky. Podobně hodnotil vodu v roce 1721 i chrudimský lékař Václav Baltazar Petržilka a dále rozšířil její použití také proti vodnatelnosti, očním neduhům, svrabu, ledvinovým kamenům a dokonce i proti nádorům a in lue venera aneb francouzské zlé nemoci. Důkladně zkoumal zázračnost vody i Ferdinand Částka (1738) a konečně Karel Amerling (1839). Roku 1696 zřídilo Vysoké Mýto u sv. Mikuláše krčmu, kterou pronajímalo, a v roce 1709 vyrostl u lázně pro pohodlí návštěvníků hostinský dům. Hospoda s maštalí byla vystavěna roku 1719. Ke konci 17. a v prvé polovině 18. století byly lázně známé do té míry, že hosté přijížděli z Prahy, Brna a jiných vzdálenějších míst. Vděční pacienti věnovali do kaple obrazy, sošky a také četné votivní dary ze stříbra v podobě uzdravených údů těla se jmény a datem uzdravení. Tyto dary byly z kaple odstraněny za císaře Josefa II.
(Info, foto: http://www.muzeum.myto.cz/lazne.htm)
Vraclav leží 6km severozápadně od Vysokého Mýta
GPS: 49.969019, 16.089912
Svatý Hostýn – Vodní kaple – zázračný pramen
Na Svatém Hostýně tryská takový pramen ze skály na západním svahu přímo pod kostelem - bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Podle staleté tradice vytryskl při tatarském obležení v roce 1241 při záchraně obležených křesťanů. Původní kapličku kolem upraveného vodního pramene nechal postavit Jan Rottal (1658), v roce 1700 ji bystřický farář Tomáš Požárník nechal rozšířit. V roce 1748 proběhla její velká přestavba, pod kaplí vybudováno sklepení s několika výtoky vody. Kaple byla během let postupně několikrát opravována a vzorek vody byl posílán k bakteriologickému a chemickému posouzení. Její poslední rozsáhlá rekonstrukce probíhala v letech 2003 až 2007.
Celá staletí má víra v zázračnou moc hostýnské vody hlubokou tradici ve zbožném moravském lidu.
Svatý Hostýn je nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě a po Velehradě také nejpamátnějším. Již po tři století je hostýnská hora (735 m n.m.)se svou mariánskou svatyní (Basilica minor) cílem tisíců poutníků, kteří zde nacházejí útočiště ve svých životních strastech i potřebách.
foto: http://www.hostyn.cz/pametihodnosti.htm
GPS: 49.400733, 17.669486
Cetviny - léčivý pramen
Farní kaple
Vystavěna v roce 1827 ve farním lese a rozšířena v roce 1844. Studánka s léčivou vodou, která se nachází vedle ní, je zmiňována již v roce 1616. V roce byla k farní kapli 1883 vybudována křížová cesta. Kaple i křížová cesta momentálně procházejí rekonstrukcí v režii firmy Lesy ČR a.s., Kaplice.
Cetviny (německy Zettwing) byl městys na hranicích Česloslovenska a Rakouska. V roce 1921 měla 622 obyvatel, po druhé světové válce bylo převážně německé obyvatelstvo vysídleno, v padesátých letech se staly součástí hraničního pásma a většina budov byla zdemolována. Dnes v Cetvinách stojí tři stavení a kostel, za komunismu používaný jako strážní stanoviště. O jeho rekonstrukci se snaží občanské sdružení, které vzniklo roku 2001.Katastrální území Cetviny nyní patří obci Dolní Dvořiště.
(zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cetviny)
GPS: 48.614452, 14.545583
Turzovka - léčivé prameny
Voda z Turzovky obsahuje díky speciálnímu mechu, který zde roste, huminové látky, které mají antibiotické účinky. Takže je možné tuto vodu použít i jako přírodní antibiotikum. Mimo jiné je zde také tzv. oční pramen, vhodný pro léčení očních nemocí.
podél Křížové cesty více vývěrů pramenité léčivé vody, lidé si nabírají vodu většinou v místě, kde stojí soška Panenky Marie
Zjevení Panny Marie v Turzovce
V neděli dne 1.6.1958 na svátek Nejsvětější Trojice se hajný Matúš Lašut při své pravidelné obchůzce v 9 hodin ráno zastavil nedaleko Turzovky na Živčákově hoře. Zde u chodníčku visel obraz Matky Ustavičné pomoci a tak se jako vždy na tomto místě pomodlil Otčenáš a Zdrávas Maria. Při vyslovení jména „Maria“ uviděl krátký záblesk a tak se podíval tím směrem. Ve vzdálenosti asi 12 m uviděl ve výšce 2 metrů nad zemí Pannu Marii. Byla vysoká asi 2 metry, oblečená do bílých dlouhých šatů, přepásaných modrou stuhou, s hlavy jí splýval dlouhý závoj. Ruce měla sepjaté a přes levou ruku jí visel růženec. Tvář měla oválnou, běloučkou, vypadala jako šestnáctiletá dívka. Celý její zjev působil majestátně a mocně. Stromy z toho místa zmizely a místo nich tam byl záhon květin.Květiny byly tak krásné, že něco podobného v životě neviděl. Celou dobu na něho nepromluvila ani slovo, přesto však, jak popisuje, přijal v obrazech její příkazy:
1. „Čiňte pokání, modlete se za kněze a řeholníky, modlete se růženec.“
2. „Když se lidé nenapraví, přijdou strašné pohromy- jednotlivě i hromadně - a lidé budou hynout různými způsoby.“
3. „Jestliže se lidé nepolepší, zahynou.“
Pan Lašut o svých zjeveních mlčel. Panna Maria se mu ještě zjevila 7. a 21. června 1958, dále 7. a 21. července a naposledy 14. srpna 1958. Vždy v 9 hod. ráno. 7. září když přecházel přes tři kopce, pokaždé, když se zastavil, upadl do tranzu a začal hlasitě vzlykat. Pláč přivedl lidi, kteří se ho vyptávali, co se mu stalo. V bezvědomí vyprávěl o svých zjeveních. Když se probral o ničem nevěděl. Tak se jeho příhoda začala vyprávět po celém okolí. Pan Lašut měl za totality velké problémy s příslušníky VB. Dlouhou dobu strávil ve vazbě za pobuřování a šíření poplašných zpráv. Několikrát byl také ústavně léčen. V době Lašutova ústavního léčení dostal pan Kaválek ve snu poselství o léčivé vodě na Živčákově hoře. Dle pokynů ve snu šel na horu a začal kopat a skutečně objevil vodu. Když narazil na pramen, zjevila se mu Panna Maria, poděkovala mu a ukázala mu další místo pro druhý pramen. Voda z těchto pramenů vyléčila mnoho těžce nemocných lidí. Voda má nejenom léčivé účinky, ale též duchovně povznáší. Místo zjevení se proměnilo v místo poutní, byla zde postavena kaplička, která byla za doby totality několikráte zničena. Na toto místo přichází po dobu 40 let každodenně množství lidí s vírou , nadějí a vděčností k Matce Boží. Odnášejí si odtud vodu a prosí o uzdravení z nemocí, proti kterým lékařská věda nezná léku. A tak se začaly šířit zprávy o zjeveních a zázračných uzdravení vodou z Turzovky nejenom v okolí, ale i do různých míst v Čechách na Slovensku i v Polsku. Dodnes sem přicházejí i návštěvníci z Německa, Rakouska Švýcarska i z jiných zemí. V okolí se začaly stavět malé oltáříky a kapličky.
(zdroj: http://www.pyramidy.net/doc/turzovka.htm)
Kardinál Tomášek o této vodě řekl:
"Když přijdu k Svatému Otci, jeho první otázka zní: "Co Turzovka?" A druhá otázka je: "Donesl jsi mi vodu z Turzovky?"
Svědecké výpovědi o mimořádných uzdraveních turzovskou vodou popsala (na žádost P. Václava Soukupa, který žije v Německu) ve Vídni žijící lékařka Marie Medritzerová v turzovské kronice:
O případu Márie Juračkové se dozvěděla od její sestry, řeholnice Georgie. Lékařská diagnóza na základě RTG snímku paní Juračkové zněla: "Rakovina plic, odhad života - 4 týdny." Když se paní Mária dověděla o vážnosti svého zdravotního stavu, rozhodla se putovat do Turzovky za Matkou Boží. Cestovala na horu, donesla si vodu domů a za týden byla zdravá!
Pater Jozef Jurovský, někdejší provinciál SJ na Slovensku, v r. 1973 trpěl akutním zánětem trojklanného nervu více než půl roku. Bolesti se vystupňovaly natolik, že přestával jíst a mluvit. Hrozila mu smrt hladem. Nepomáhaly ani domácí, ani zahraniční léky. Společně s řeholními sestrami se začal modlit novénu k turzovské Panně Marii a začal užívat turzovskou vodu. Devátý den bolesti úplně zmizely a už se nikdy nevrátily.
Pater Metoděj Kuběna, žijící v Žernůvce na Moravě, v r. 1978 náhle onemocněl na mozkovou příhodu ischemického původu s následným poškozením zraku. Byl léčený v nemocnici. Při poruše zraku viděl rozmazané obrazy. Při návštěvě mu jedna farnice přinesla turzovskou vodu. Otec Kuběna ji s vírou a modlitbou užil. Asi po půl hodině mu proběhlo po zádech lehké chvění a, když se překvapeně rozhlédl kolem sebe, viděl všechno. Otec měl též mystické zážitky spojené s Turzovkou.
Pražský inženýr Karel Židlický po svém obrácení dostal milost slyšet hlas Panny Marie. Už v r. 1968 mu Panna Mária řekla o Turzovce: "Moje hora bude ještě častěji navštěvovaná zlými lidmi, ale určitě uvidíš, že v místě mého zjevení se přece postaví kaplička."
Na otázku v souvislosti s Turzovkou odpověděla Panna Mária Ivetce Korčákové v Litmanové 17. února 1991:
"Přeji si, aby byl na Turzovce postaven velký chrám." Po 25 letech se tato Její slova naplnila a 17. 10. 1993 na hoře Živčák vysvětili kapličku.
(zdroj: http://www.kysuce.sk/clanky/poselstvi-z-turzovky-146.html)
Obec Turzovka leží v Beskydech , nedaleko Makova na Slovensku. V obci přejedete přes řeku Kysucu a zaparkujete za prvním můstkem u restaurace. na odbočku ke kapličce Panny Marie Vás upozorňí všudypřítomné cedule a poutače. Stoupáte do poměrně prudkého kopce po asfaltové silnici, kde za poplatek můžou jezdit v určitých intervalech i auta a autobusy až na parkoviště a pak už jen kousek po lesní cestě ke kapli. Nachází se zde 4 prameny. Obě cesty, které sem vedou jsou po celé délce značené na stromech křížky a obrázky, které Vás dovedou k oltáři v místě, kde se obě cesty sbíhají. Odtud pokračujete po pohodlné cestě k místě zjevení a pramenům.
GPS: 49.406000, 18.623111
Deštná – Svatojánský pramen
Roku 1599 byl objeven nad Deštnou zázračný pramen minerální vody a roku 1602 byl nad ním vystavěn kostelík sv. Jana Křtitele. Renesanční kostelík byl vystavěný nad Svatojánským pramenem počátkem 17. století. V lázních, které využívaly léčivého pramene, se uzdravilo mnoho lidí, především vojáků z třicetileté války. V 50. letech 18. století se zde léčilo 500 - 600 vojáků rekonvalescentů najednou. V kostelíku jsou obrazy deštěnského faráře P. Bedřicha Kamarýta, z nichž pro Deštnou nejvýznamnější, zobrazující pověst o nalezení svatojánského pramene, je umístěn nad vchodem. Průčelí kostelíka je označeno latinským nápisem "Benedicite Fontes Domino" ("Blahořečte pramenu Páně") s chronogramem C, D, M (= 1600). V roce 1811 daroval jeden jindřichohradecký měšťan kostelíku za své uzdravení obraz madony, který zde visel do roku 1895. Nyní je v Národní galerii v Praze v Anežském klášteře s názvem Assumpta z Deštné.
Lázně byly hojně navštěvovány od druhé poloviny 17. století a jejich význam začal zvolna upadat až od konce 18. století. Zcela pak, stejně jako slavné poutě, zanikly ve 2. polovině 19. století. Zčasů největší slávy lázní se zachoval lázeňský řád, který objasňuje způsob používání svatojanské vody:
"Upotřebení vody zřídla tohoto dálo se dvojím způsobem: pitím a koupáním. Co se týče užívání vody této jakožto nápoje léčivého (Trank-Kur) předpisoval řád lázeňský následující:
1. Před pitím vody této má býti tělo nejprve očištěno a zbaveno všeho šlemu a vnitřní nečistoty.
2. V jídle a pití má se zachovati příslušný pořádek, 2 neb 3 dni před započetím má se každý léčící vší namáhavé práce vystříhati.
3. Na to vypije každé ráno, lačen jsa, kolem čtvrté nebo páté hodiny žejdlík této vody teplé dvěma doušky a ulehne do postele, dobře se přikryje až pot vyrazí".
( zdroj: http://www.fontea.cz/cz/03-historie-a.html)
Jedná se o malý svatostánek na výpadovce na Světce v těsném sousedství bývalé sodovkárny, která vyrostla na místě původních lázní. V době rekatolizace země se zde konaly poutě za velké účasti lidu, což založilo slávu deštenských lázní, vybudovaných v průběhu 17. století.
Kostelík býval poutním místem, které o svátku sv. Jana Křtitele navštěvovalo až 8000 poutníků, jak uvádí Bohuslav Balbín, který se zde léčil a řadí deštenské lázně hned za Karlovy Vary a Teplice. Později lázně upadaly. Pouze voda se plnila do lahví a prodávala. Pramen z kostelíka nestačil, a tak bylo nutné zřídit další studně v jeho okolí. Donedávna z těchto studní čerpala vodu sodovkárna Fontea na výrobu limonád s označením "Deštěnka". V současnosti je výroba limonád přesunuta do Veselí.
Bohuslav Balbín vylíčil zázračnou událost ve své knize "Miscellance" takto.
"Roku 1599 právě v den svaté Kateřiny, vdova jménem Urbanczová, kterážto bývala trápena bolestmi hlavy a nemohla u lékařů nalézti pomoci, vracela se ze vsi Světců do městečka Deštné, odkudž pocházela. Slunce ještě nezašlo, když tu na jednom návrší spatřila klečího starce oděného kněžským rouchem, vzbuzujícího věkem i velebností úctu. Vedle něho byl as tříletý hošík v bílém šatě, podobný modlícímu se starci, drže v obou rukách jasně zářící pochodně. Vidění to nezdálo se ženě hrůzným, nýbrž bylo jí příjemné a milé proto sama též povzbuzena touto pobožností poklekne a při modlitbě se jízdá, jakoby nebesa hrozila bouří a že se blýská. Třikrát se zablesklo, při každém zablesknutí onen stařec sklonil hlavu, až se dotkl čelem země. Hned pak se zatemnilo a žena zpozorovala, že onen zjev stárcův i hošík zmizeli. Přistoupila přesto neohroženě k tomu místu a tu spatřila, že na něm vytryskly tři prameny velmi čisté vody, které ani ona ani jiní, kdož tudy často chodívali, nikdy před tím neviděli. žena ihned nutkána bolestí svou, nabrala rukou vodu a vzývajíc jméno boží, oči i celou hlavu si umyla a cítila, že všechna bolest okamžitě mizí jako po nějakém velmi účinném léku a že je opět zdráva."
( zdroj: http://www.fontea.cz/cz/03-historie-a.html)
Deštná se nachází v údolíčku zvlněné krajiny polí a lesů, stoupající od soběslavských a veselských blat k pacovské a křemešnické vrchovině se střední výškou 585 m
Foto a info: http://www.destna.cz/
GPS: 49.264858, 14.922134
Zdislavina Studánka - Jablonné v Podještědí
Pramen léčivé vody pod hradem zdobí empírový gloriet s osmi toskánskými sloupy. Byl postaven v roce 1862. Místní obyvatelé věří, že má voda léčivé účinky blahodárně působící na lidský organismus. Pramen se jmenuje podle zdejší světice. Nachází se v údolí Panenského potoka. Voda z pramene má být léčivá. Měla býti používána k léčbě očních nemocí.
Studánka měla přitahovat příznivé síly z okolí. Protipólem je údajně asi 300 metrů vzdálené tmavé jezírko s přilehlou jeskyní. Voda v jezírku charakterizuje mrtvou vodu.Těsná blízkost živé i mrtvé vody má velký význam pro přírodní léčitelství.
V blízkosti studánky se nachází státní hrad a zámek Lemberk. Malebnou krajinou s rybníkem prochází turistická stezka.
GPS: 50.774544, 14.781250
